„Na seznamu majetku už pracujeme, ale ještě není dokončen.  Snažíme se dohledat, co nám bylo zabaveno, zda a jak jsme schopni to doložit,“ popisuje Jiří Gračka, mluvčí olomouckého arcibiskupství. To už dokonce na vyřizování těchto záležitostí najímá nové zaměstnance. Jen to dokazuje, že ačkoliv zákon o vyrovnání státu s církvemi ještě nebyl podepsán prezidentem, jednotlivé náboženské společnosti už se chystají na předávání majetku.

Podle Hospodářských novin čeká církve proměna ve vlivné realitní magnáty. Celkem jim podle odhadů deníku bylo po roce 1948 zabaveno 3,36 procenta území České republiky, přibližně 2620 km². Zpět se má vracet zhruba 56 procent této plochy.

Dá se prý očekávat, že se církve, zejména ta katolická, budou s přílivem peněz výrazně měnit. Neobejdou se bez finančních poradců a dá se očekávat, že se kolem nich začnou ochomýtat velké korporace. „Máme dobrou tradici, myslím, že jsme v minulosti dostatečně dokázali, že se o majetek umíme postarat,“ říká k tomu pražský kardinál Dominik Duka.

Sociolog náboženství Roman Vido by církvím doporučoval, aby vrácené majetky použily k podpoře činností, které je definují- nejen náboženství, ale i charity a kultury. „Církve budou mít největší šanci vylepšit si své postavení v Česku tehdy, když se zaměří na to, co od nich společnost očekává,“ říká Vido. Například větší zapojení do politiky nebo využití prostředků čistě pro své partikulární zájmy by podle něj úspěch nepřineslo.