Vystoupení Václava Klause v pořadu Partie 4. ledna vyvolalo jako vždy řadu kontroverzních názorů, v reakci na jeho mnohá vyjádření. Mimo jiné například to, v kterém bývalý prezident uvedl, že: „Západní Evropa je dneska rozhrkaná lokálka a kolem ní se prohánějí japonské a čínské rychlíky, které už nás možná dávno předjely, a my si pořád něco nalháváme.“ Podle něj vypovídá o naší jisté hlouposti to, že poslední hospodářskou krizi označujeme jako světovou. V tom se totiž prý mýlíme. „To byla přece krize euroamerická. Třeba v asijských zemích o nějaké krizi nic nevědí,“ upozornil. Naznačil pak však i to, že Evropa musí čelit významným geopolitickým změnám, a to v takovém rozsahu, jako již dlouho v historii ne. Proto se ParlamentníListy.cz zajímaly též o názor osoby, která se geopolitikou dlouhodobě zabývá – geopolitologa Michaela Romancova z pražské Univerzity Karlovy.

Ten předeslal, že pokud někdo hovoří o geopolitice a změnách v souvislosti s ní, měl by mít na mysli to, že geopolitika je především analytická metoda, která ukazuje moc v přesunu a čase. „Je to navíc neustále proměnlivé. Hovořit tedy o tom, že právě teď se dějí významné změny, mně nepřipadá zcela na místě, nedomnívám se ani, že tomu tak opravdu je,“ reagoval nejprve Michael Romancov.

Významné geopolitické změny? K těm došlo, když se rozpadl Sovětský svaz

Dodal, že pravděpodobně největším zlomem v současné nedávné historii bylo spíše zhroucení a rozpad Sovětského svazu, ukončení studené války. „S něčím takovým rozhodně nyní nebojujeme, byť náznaky a snahy o to, aby došlo k jakémusi návratu starého uspořádání někde prosakují,“ upozornil politolog ParlamentníListy.cz. Podle něj je největším problémem tohoto charakteru agrese Ruska vůči Ukrajině, při které došlo k částečnému odebrání ukrajinského teritoria. „To bude ještě dlouhodobý problém, se kterým se bude třeba v rámci i geopolitických vztahů vyrovnávat a hledat cesty k řešení.

Ostatně, k současné situaci v Rusku Romancov říká, že podle něj prezidentovi Vladimiru Putinovi poprvé za jeho kariéru 'hoří doma půda pod nohama'. Z toho mohou tedy problémy vzniknout. „Zatím se mu dařilo ztělesňovat spíš roli zachránce. Jenomže teď se věci začínají sypat, a tak je třeba asi tu roli zachránce potvrdit. Podle mě to nedokáže, ale pokusí se o to,“ odhaduje Romancov.

Naznačil pak i to, co se v rámci mocenských ambicí může dál dít. „Když Putinovi nepůjde se u moci udržet, jsou v postsovětském prostoru, který označil za svůj, aniž by se mu to svět pokoušel nějak důrazně vymluvit, potenciálně dvě bohaté země, o které by mohl mít zájem. Jmenovat se dají konkrétně: Kazachstán a Ázerbájdžán,“ uvedl dále geopolitolog Romancov. Vysvětlil i to, že pokud by totiž chtěl Putin opět vojensky proniknout třeba do Gruzie, znamenalo by to pro něj jen krátkodobý úspěch. „Tím by mohl získat dva, tři procentní body podpory, ale to je všechno,“ poznamenal Romancov s tím, že navíc by se kvůli tomu mohl dostat do problémů, protože kdyby znovu vyprovokoval válku, tak už by se k tomu možná kriticky postavila i Indie a Čína.