Ne každý ví, o jakou skupinu lidí jde. Vyprávět by však mohli kuchaři, obsluha cateringů, číšníci, hostesky, skuteční novináři pracující v opravdových redakcích – a samozřejmě pořádající public relations agentury. Ostatním může připadat Holubí letka spíše jako někdo z kategorie sci-fi. To není pravda, poněvadž jde o skutečné lidi z masa a kostí, jejichž počty z původních desítek rostou.
Jde o lidi, kteří chodí pravidelně na tiskové konference a akce určené novinářům k tomu, aby na nich získali nové informace. Vzhledem k tomu, že oni sami však novináři nejsou, ale obcházejí akce (několikrát denně) různých oblastí – od sportovních přes zdravotní až po ekonomické, je zřejmé, že je někde něco špatně. Tito lidé – zpravidla v důchodu, někteří zřejmě i v invalidním či na sociálních dávkách – totiž bystře obcházejí všechny akce proto, aby se na nich najedli, strčili si i něco dobrého na přilepšenou do kapsy a dostali případně i nějaký dáreček. To, že nikdy nic nenapíší, je samozřejmé.
Holubů je stále více
V posledních dvou třech letech lidí tohoto druhu přibývá, a i když jich je nejvíce v Praze, dobře se začínají etablovat i v jiných městech. Nutno dodat, že nejde o lidi, kteří by tímto poněkud parazitickým způsobem života řešili třeba jen nějaké přechodné nepříznivé životní období. Pokud by tomu totiž tak bylo, nebylo by možné potkávat stejné tváře na tiskových konferencích opakovaně řadu let. Na významu jim jistě dodává i fakt, že se o jejich chování zmiňuje nejen Wikipedie, ale například i Vojtěch Bednář v knize Mediální komunikace pro management nebo publikace Media relations není manipulace. Podrobně se o nich rozepisují i lidé přispívající na 1. český blog PR, marketingu a komunikace (Šproch).
Aktivita a detailní popis je totiž důležitý, protože Holubí letka jinak často zcela naruší celou akci. A tak se například na blogu dá vyčíst to, že je z důvodu rozmnožení Holubí letky důležité nezveřejňovat pozvánku pro novináře na veřejném místě či stránkách.
„Pokud vaši pozvánku vydá Česká tisková kancelář (ČTK), věřte, že si ji holubi zapíší do diáře. Proto je dobré ČTK upozornit, že vaše pozvánka není určena ke zveřejnění. Jakmile se o akci dozví, neváhají potvrdit účast. Jejich dopisy snadno poznáte. Dávají si záležet, používají zastaralý a zdlouhavý sloh, vyzdvihují svůj zájem a slibují krásné články. Kromě e-mailu většinou ještě zavolají. V této fázi máte možnost je odbýt, omluvit se, že už máte plno, že akreditace už nejsou, ale že jim materiály a fotografie velmi rádi zašlete po tiskové konferenci,“ uvádí se mezi užitečnými radami. Nutno dodat, že málokdy se daří členů Holubí letky zbavit jen takto snadno.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová