Česká politická reprezentace se ještě nerozhodla, jakou cestou se vydat. Příčinou zdlouhavého projednávání byla slovy Pečinky špatná strategie, kterou po listopadu 1989 zvolil arcibiskup Miloslav Vlk. Ten vsadil na sice vlivné, ale politicky okrajové politické proudy (KDU-ČSL) a měl sklon útočit na dvě největší strany, ODS a ČSSD.

Až jeho nástupce Dominik Duka zvolil vstřícnou diplomacii a oba proudy zpacifikoval. Vytvořil si například mnoho spojenců v řadách občanských demokratů, zejména díky hlasům, které zprostředkoval před prezidentskou volbou v roce 2008. A lidovce zaměnil za Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga z TOP 09. Současně prý vyvolal očekávání z toho, že jeho okolí bude později přihlížet, jak se budou rozdělovat správcovské smlouvy na vrácený majetek. "O dva tři roky bude jasněji, kdo nakonec byl vítěžem celé transakce prodávané dnes jako církevní restituce," píše komentátor a publicista.

Novodobé "držhubné"

Dalším důležitým momentem byla podle Pečinky vnitřní a neveřejná dohoda mezi českými církvemi. Katolíci nabídli ostatním církvím, že jim přenechají kolem patnácti procent z finančních náhrad. Takže desítky milionů poputují v příštích letech i církvím, které byly zaregistrovány až po roce 1989, takže s útiskem v době komunismu neměly nic společného. "Až na výjimky (Bratrská jednota baptistů) na toto novodobé držhubné přistoupily všechny náboženské organizace a spolky v České republice," upozorňuje komentátor Reflexu.

Chceme novou politickou sílu?

Nejproblematičtější na celé věci je prý to, že církve mají dostat také majetky, které sice byly označovány jako církevní, ve skutečnosti ale měly často nadační nebo veřejnoprávní charakter. Dnes budou vráceny, jako by šlo o vlastnictví jasně definované právnické skupiny.

Odpůrci církevních restitucí zmiňovali jako důvod ke kritice závist lidí. Vládní koalice argumentovala slovy o útisku kněží v době dvou totalit. "Politická otázka zní jinak: Chceme, aby v Česku vznikl politicky a hospodářsky silný subjekt, jenž část své legitimity opírá o politické a byznysové vize církevního státu?" uzavírá komentátor.