Veřejné výdaje se staly v poslední době terčem útoků Václava Klause při jeho hodnocení posledního vývoje západních společností. Ve vědecké rozpravě na Národohospodářské fakultě VŠE nedávno hovořil o neadekvátním růstu veřejných výdajů i o tom, že pro Evropu začalo být rozhodující slovo nároky a jeho odtržení od slova výkon.

Podle prezidenta se západní civilizace svým posledním vývojem dopustila osudové chyby. „Vytvořila, pod heslem pokroku, ekonomicko-sociální model, který neklade na první místo ekonomickou výkonnost, od které by se mělo všechno další odvíjet, ale který na první místo klade autonomně se vyvíjející nároky jednotlivců, různých zájmových a sociálních skupin, ale i celých států," uvedl Klaus v úvaze pro časopis Týden.

Krizi více pocítily země s menším podílem veřejných výdajů

Hlava státu považuje tuto skutečnost za radikální obrácení řazení věcí, které je v tomto smyslu podobné komunismu. Upřednostňují se nároky, čímž dochází k neadekvátnímu růstu veřejných výdajů, bez ohledu na výkonnost ekonomiky. „Vznik dluhové krize států je dán možností krátkodobě nevyrovnávat státní rozpočet," poznamenal Klaus, že nic tajuplného v tom není.

„Když si uděláme jednoduchou ekonometrickou hypotézu, tak nám vychází, že vyšší zásah krizí pocítily země, které mají menší podíl veřejných výdajů," polemizuje pro ParlamentníListy.cz s Klausovým názorem Jiří Havel, mluvčí stínové vlády ČSSD pro hospodářskou politiku, a poukazuje přitom na Řecko, Španělsko a především Irsko.

Západní svět nemohl donekonečna udávat tón ostatním

„A také Itálie, která má poměrně vysoký podíl veřejných výdajů na HDP, se do problémů dostala až ve třetím kole krize. Naopak země Beneluxu, Skandinávie či Německo, které mají vysoký podíl, stabilizují Evropu," upozorňuje europoslanec za sociální demokracii, že problémy netkví jen v nárocích jednotlivců či skupin, čehož dokladem jsou všechny tři baltské státy, které nám byly svého času pro nízký podíl veřejných výdajů dávány za vzor.

Bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku také upozorňuje, že jde o objektivní proces, takže nikde nemohlo být zaručeno, že USA a západní Evropa budou navždy klíčovými hráči světového hospodářství. „Nemohli jsme čekat, že země, které mají předpoklad hospodářského růstu ať už s ohledem na vzdělanost nebo slušnou pracovní sílu, budou dlouhodobě odsouzeny, aby zaostávaly," připomíná Havel pro ParlamentníListy.cz, že problémy západní civilizaci způsobuje i to, jak silní soupeři jí ve světě vyrostli.

Nejde o množství, ale strukturu veřejných výdajů

Havlův stranický kolega a bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban si myslí, že západní svět dostala do potíží touha mít se lépe dříve, než na to bude. „Západní civilizace udělala chybu, že vyšší životní úroveň dosahovala nikoliv v harmonii s výkonností ekonomiky, ale na dluh," přiznává pro ParlamentníListy.cz Urban.

Ani bývalý Klausův kolega z Prognostického ústavu Miloslav Ransdorf se s názorem hlavy státu neztotožňuje. „Záleží na tom, do čeho se investuje. Tedy jaká je struktura veřejných výdajů," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz europoslanec a místopředseda stínové vlády KSČM pro zahraniční politiku.

Kdo něco uměl, raději z Řecka prchal

A konkretizuje to na příkladu vzdělání a růstu kvalifikace. „V moderní společnosti je podmínkou ekonomického růstu investice do člověka. Ty ekonomiky, které do člověka investují, tedy z Evropy především skandinávské země, jsou úspěšné. Přitom jejich modelu se právě Václav Klaus v minulosti posmíval," podotýká Ransdorf.

Naopak Řecko, které se stalo synonymem hospodářské krize, šlo opačnou cestou. „V Řecku se výdaje investovaly do všeho jiného, jen ne do růstu člověka. Kdo chtěl uplatnit své vlohy, tak zemi opouštěl a Řecko tak postihl úprk kvalifikovaných pracovních sil," upozorňuje europoslanec, že směřovat veřejné výdaje do vzdělání Řekové zcela zapomněli.

K věci:

Klaus jasně: Lidé chtějí víc, než na kolik si vydělají 

Klaus: Pokud se Unie nezmění jako Česko v 90. letech, stane se periferií světa  

Prezident Klaus: EU nepotřebuje unifikaci ani centralizaci 

Foto: Hans Štembera

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE