Jako jedna z prvních na aktuálně zveřejněná data reagovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Zatímco míra chudoby oproti předchozímu roku poklesla, podíl domácností, které hospodaří s příjmy pod životním minimem se zvýšil z 3,8 na 4,2 procenta. Proto se nyní zaměřujeme na tento problém a na našem resortu mluvíme o valorizaci životního minima. Snad se s tím něco povede udělat,“ napsala ministryně na svém facebookovém profilu. Než se ukáže, jak dalece bude nebo existuje šance tuto snahu dotáhnout do konce, což ParlamentníListy.cz zjišťují, vraťme se k číslům, která vypovídají o tom, jak se Čechům žije nyní.

Data Českého statistického úřadu ukázala mimo jiné například to, že rodinná dovolená nepřipadala vloni v úvahu pro 39,8 procenta domácností. To znamená, že více než každá třetí domácnost si dovolenou v roce 2013 neměla šanci zaplatit. Problémy jsou zmapovány však i v jiných oblastech života.

Dvě pětiny Čechů jsou ohroženi materiální deprivací

Finanční stabilitu prověří většinou chvíle, kdy vystane nutnost nějakého nenadálého finančního výdaje. A nemusí se jednat o výdaj v řádech desetitisíců. Problém nastává v řadě domácností už s nečekanou potřebou zaplatit za něco částku pod 10 tisíc korun. Nutno dodat, že se jedná převážně o neúplné rodiny. V takových případech hovoří statistici o takzvané materiální deprivaci. Vykazují i přesná čísla: V roce 2013 jí v české populaci trpělo zhruba 6,6 procenta.

• KOMPLETNÍ ČÍSLA ČSÚ ZDE

Pro úplnost je třeba vysvětlit, jak k tomuto závěru lze dojít. To vysvětluje ve své zprávě ČSÚ. „Ukazatel míry materiální deprivace se hodnotí podle toho, zda si domácnost může dovolit celkem devět položek, například barevnou televizi, jíst maso každý druhý den, zaplatit si týdenní dovolenou nebo uhradit neočekávaný několikatisícový výdaj. Podle dotazníku ČSÚ jde o hypotetickou částku 9400 korun,“ uvádí statistici. Pokud domácnosti pak chybí čtyři a více položek, označují ji za materiálně deprivovanou.