„Jsem zastánkyní co nejmenšího používání vazebního stíhání a jen po čas, který je nezbytně nutný, než jsou vyslechnuti svědci. Souhlasím s názorem, že vazba je významný zásah do práv osoby, která ještě není odsouzená, a proto by měla být co nejkratší,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz známá právnička.

I Ratha by měli stíhat na svobodě

Hana Marvanová dodává, že zbytečná jí připadá i dlouhotrvající vazba bývalého středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha, který je za mřížemi už déle než rok. „Myslím, že spousta lidí za velmi závažné činy čeká na soud na svobodě, takže nevím, proč by se to nemělo týkat i jeho,“ namítá Hana Marvanová. Ale dodává, že o uvalení vazby i propuštění rozhoduje soud.

Cílem bylo ponížit matku a udělat z ní zločince, tvrdí dcera Jany Nagyové

I když advokáti upozorňují, že policisté by měli dbát cti, vážnosti a důstojnosti stíhaných osob a případný zásah do jejich práv a svobod by neměl překročit nezbytnou míru, dcera Jany Nagyové se obrátila na předsedu senátního podvýboru pro lidská práva Jiřího Čunka dopisem, v němž tvrdí, že celé zacházení s její matkou bylo „neadekvátní, arogantní uplatnění moci s cílem ji ponížit, zlomit a připravit o lidskou důstojnost“.

I když právnička Hana Marvanová říká, že dcera ve vězení nebyla a že nelze vždy věřit ani tvrzení obviněných a jejich advokátů, a poukázala na slova některých exposlanců při propuštění, že se k nim pracovníci věznice chovali solidně, připustila, že by se některé postupy měly prošetřit. Nikola Nagyová si mimo jiné stěžovala, že její matka byla „při převozu k vazebnímu soudu spoutána tzv. medvědem jako nějaký vrah“. „Koho moje matka mohla ohrozit? Chovala se agresivně? Ne. Cílem bylo ji před veřejností potupit, ponížit a udělat z ní zločince,“ napsala rozhořčená dcera bývalé šéfky premiérova kabinetu senátorům.

Před listopadem 1989 se prý ženám pouta nedávala

Bývalá disidentka Hana Marvanová, která zažila také vazbu a vězení ještě za totality, vzpomíná, že když vezli obviněné z vazby k soudu, měli muži na rukou pouta, ale ženy je neměly. „Pan doktor Otakar Motejl mi tehdy vysvětloval, že existuje pravidlo, že se ženám pouta nedávají,“ říká právnička, jak se k obviněným ženám přistupovalo odlišně než dnes. A takzvaného medvěda prý běžně nedávali policisté ani mužům. „Toho používali jen na nebezpečné zločince. Proto mne překvapila debata o tom, že paní Nagyová byla vedena v nějakém medvědovi. Ale každopádně měla pouta. Pokud existuje nějaký předpis, že se všem zadrženým musí nasadit pouta, měl by se nějak solidně upravit,“ navrhuje advokátka. Ale jinak nesouhlasí třeba se slovy vazebně stíhaného Davida Ratha, že vazba je „novodobá tortura“. „Nemyslím, že vazba je horší než vězení. Podmínky vazby by neměly být ponižující. Člověk je zadržen, aby se nedomlouval, neutekl, ale vazba není trest. Pokud byla tato pravidla porušena, mělo by to být přezkoumáno. Ústavou zaručená práva musí být dodržena,“ je přesvědčena advokátka.

Pustili obviněné z vazby, i když situace je stále stejná

Také advokát Kolja Kubíček potvrzuje, že zbavení svobody je obrovským zásahem do základních lidských práv. Je přesvědčen, že nebýt rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vyjmul tři bývalé poslance z pravomoci trestního řízení, nebyli by propuštění z vazby nejen exposlanci ODS, ale ani další obvinění, včetně Jany Nagyové. Nevyloučil, že k tomu mohl přispět i výrok expremiéra Petra Nečase, který nepřímo zpochybnil nezávislost ostravského soudce, který potvrdil vazbu všech obviněných. „Je to možné, protože ostravský soudce, jenž je nyní propustil, prohlásil, že tím není dotčeno rozhodnutí soudu, který je bral do vazby, protože teď rozhoduje za jiné situace. Ale to není pravda, ta situace je pořád stejná,“ nevěří slovům ostravských soudců advokát.