Návrat do listopadu '89: Akce „mrtvý student Šmíd" přinesla v ČST překvapení i strach

06.12.2014 8:10 | Zprávy

Televizní střepiny sametu – tak se jmenuje kniha, která by se měla objevit ještě před Vánocemi na pultech knihkupců. Jak její název napovídá – bude ohlédnutím za listopadovými událostmi roku 1989 – ovšem přece jen do značné míry netypickým. Ohlížet se totiž za tímto obdobím budou lidé, kteří pracovali v redakci zpravodajství tehdejší Československé televize.

Návrat do listopadu '89: Akce „mrtvý student Šmíd" přinesla v ČST překvapení i strach
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska sametové revoluci na Národní třídě

„Čtenářům v knize přineseme celkem 30 rozhovorů s tehdejšími protagonisty zpravodajství. O tom, jak to vypadalo v oněch dnech v redakcích, o tom, že se například i natáčely rozhovory s osobnostmi, o kterých nesmělo vedení ČST vědět. Aby byl však pohled kompletní, samozřejmě bude odhaleno i to, co se s tehdejšími tvářemi televize dělo následovně, co dělají nyní, čím se zabývají,“ prozradil ParlamentnímListům.cz Miroslav Fořt. I on je jedním ze zpovídaných, poněvadž se podílel na tehdejším zpravodajském pořadu Aktuality. Byl navíc i poradcem tehdejšího premiéra Ladislava Adamce.

Nabízí se otázka, proč kniha nevyšla v období těsně kolem oslav 25. výročí od sametové revoluce 17. listopadu. „Budete se divit, ale vůbec nebyl původní záměr vydání knihy s něčím takovým spojovat. Autor Štefan Nižňanský na té knize pracoval tři roky, napadlo to vlastně až mne, že by se vydání knížky mělo urychlit. I proto vyjde tedy nakonec letos,“ vysvětlil Fořt. (Šedesátiletý Nižňanský je slovenský novinář, bývalý ředitel Slovenské televize a bývalý politik. Po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za SDĽ - pozn. red.)

Pondělí, které bylo pro český mediální svět tvrdým oříškem i zkouškou charakterů

Níže uvedený úryvek z knihy popisující události a zpravodajství oněch zlomových dnů, se soustředil na jedno datum – na 20. listopadu 1989 (některé texty jsou v knize ve slovenštině – i proto, že v té době bylo vysílání Československé televize v obou jazycích). Důležité bylo proto, že k událostem na Národní třídě došlo v pátek a pondělím začínal další týden, ve kterém všichni napjatě očekávali, jak bude v událostech a jejich prezentaci i mediální svět u nás pokračovat.

PONDĚLÍ:

Rudé právo se soustředilo na vyvracení fámy o zabití studenta, ale v pondělí 20. listopadu už byla ve stávce jak pražská a bratislavská divadla, tak i vysoké školy.

Lída Rakušanová, novinářka: „Bylo to hodně zásadní, protože, když se ta zpráva rozšířila, teprve ta vyhnala lidi do ulic, protože si řekli: Tak teď už nám mlátěj a zabíjej naše děti. Tak to už snad opravdu nemůžeme dopustit."

Tomáš Bursík, historik: „Myslím, že zpráva o smrti studenta skutečně odpor proti režimu zradikalizovala.“

Atmosféra v redakci Československé televize byla velmi podivuhodná. Moji čeští kolegové měli výhodu informačního náskoku, mnozí už události přebrali stokrát s rodinami, sousedy a známými v době víkendu. Ráno se na redakční poradě diskutovalo hlavně o zásadním vztahu k připravovanému večernímu vysílání. Ale z vlády ani z oddělení agitace a propagandy ÚV KSČ jsme nedostali žádné seriózní a pravdivé informace o tom, co se stalo... Byl jen absolutní zákaz ukázat pražský Václavák i bratislavské Hviezdoslavovo námestie, kde se už v průběhu neděle scházeli občané vyjádřit protest. Vytvořily se tři skupiny: Ti, co mlčeli, ti, co se ztotožňovali s postojem ÚV KSČ, že netřeba podléhat nátlaku a dávat prostor protistátním silám a protisocialistickým opozičním živlům. Třetí skupinu tvořili ti, co byli na straně pravdy a dožadovali se už v ten večer ukázat, co se opravdu v Praze a v Bratislavě děje.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…