Návrat do listopadu '89: Akce „mrtvý student Šmíd" přinesla v ČST překvapení i strach

06.12.2014 8:10 | Zprávy

Televizní střepiny sametu – tak se jmenuje kniha, která by se měla objevit ještě před Vánocemi na pultech knihkupců. Jak její název napovídá – bude ohlédnutím za listopadovými událostmi roku 1989 – ovšem přece jen do značné míry netypickým. Ohlížet se totiž za tímto obdobím budou lidé, kteří pracovali v redakci zpravodajství tehdejší Československé televize.

Návrat do listopadu '89: Akce „mrtvý student Šmíd" přinesla v ČST překvapení i strach
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska sametové revoluci na Národní třídě

„Čtenářům v knize přineseme celkem 30 rozhovorů s tehdejšími protagonisty zpravodajství. O tom, jak to vypadalo v oněch dnech v redakcích, o tom, že se například i natáčely rozhovory s osobnostmi, o kterých nesmělo vedení ČST vědět. Aby byl však pohled kompletní, samozřejmě bude odhaleno i to, co se s tehdejšími tvářemi televize dělo následovně, co dělají nyní, čím se zabývají,“ prozradil ParlamentnímListům.cz Miroslav Fořt. I on je jedním ze zpovídaných, poněvadž se podílel na tehdejším zpravodajském pořadu Aktuality. Byl navíc i poradcem tehdejšího premiéra Ladislava Adamce.

Nabízí se otázka, proč kniha nevyšla v období těsně kolem oslav 25. výročí od sametové revoluce 17. listopadu. „Budete se divit, ale vůbec nebyl původní záměr vydání knihy s něčím takovým spojovat. Autor Štefan Nižňanský na té knize pracoval tři roky, napadlo to vlastně až mne, že by se vydání knížky mělo urychlit. I proto vyjde tedy nakonec letos,“ vysvětlil Fořt. (Šedesátiletý Nižňanský je slovenský novinář, bývalý ředitel Slovenské televize a bývalý politik. Po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za SDĽ - pozn. red.)

Pondělí, které bylo pro český mediální svět tvrdým oříškem i zkouškou charakterů

Níže uvedený úryvek z knihy popisující události a zpravodajství oněch zlomových dnů, se soustředil na jedno datum – na 20. listopadu 1989 (některé texty jsou v knize ve slovenštině – i proto, že v té době bylo vysílání Československé televize v obou jazycích). Důležité bylo proto, že k událostem na Národní třídě došlo v pátek a pondělím začínal další týden, ve kterém všichni napjatě očekávali, jak bude v událostech a jejich prezentaci i mediální svět u nás pokračovat.

PONDĚLÍ:

Rudé právo se soustředilo na vyvracení fámy o zabití studenta, ale v pondělí 20. listopadu už byla ve stávce jak pražská a bratislavská divadla, tak i vysoké školy.

Lída Rakušanová, novinářka: „Bylo to hodně zásadní, protože, když se ta zpráva rozšířila, teprve ta vyhnala lidi do ulic, protože si řekli: Tak teď už nám mlátěj a zabíjej naše děti. Tak to už snad opravdu nemůžeme dopustit."

Tomáš Bursík, historik: „Myslím, že zpráva o smrti studenta skutečně odpor proti režimu zradikalizovala.“

Atmosféra v redakci Československé televize byla velmi podivuhodná. Moji čeští kolegové měli výhodu informačního náskoku, mnozí už události přebrali stokrát s rodinami, sousedy a známými v době víkendu. Ráno se na redakční poradě diskutovalo hlavně o zásadním vztahu k připravovanému večernímu vysílání. Ale z vlády ani z oddělení agitace a propagandy ÚV KSČ jsme nedostali žádné seriózní a pravdivé informace o tom, co se stalo... Byl jen absolutní zákaz ukázat pražský Václavák i bratislavské Hviezdoslavovo námestie, kde se už v průběhu neděle scházeli občané vyjádřit protest. Vytvořily se tři skupiny: Ti, co mlčeli, ti, co se ztotožňovali s postojem ÚV KSČ, že netřeba podléhat nátlaku a dávat prostor protistátním silám a protisocialistickým opozičním živlům. Třetí skupinu tvořili ti, co byli na straně pravdy a dožadovali se už v ten večer ukázat, co se opravdu v Praze a v Bratislavě děje.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

plk. Ing. Zdeněk Nytra byl položen dotaz

změna kurzu

Dobrý den, chápu vás dobře, že vy nemáte problém s tím, když ODS ústy jejího předsedy dává nereálné sliby? V čem se ale pak lišíte od populistů, kterých je v parlamentu dost? Co se stalo s kdysi pragmatickou stranou, která hájila zájmy živnostníků a byla i racionální a často oprávněně kritická k EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…