Podle Doležalova komentáře v Lidových novinách se v naší zemi samospádem konstituoval velmi zvláštní vztah všech k orgánům činným v trestním řízení. „Na počátku stál nepochybně úspěch „orgánů“ v případě Davida Ratha, úspěch v boji proti korupci, tentokrát opravdu v politické špičce. To zcela nepochybně dodalo policii a dozírajícím orgánů sebevědomí,“ myslí si. Navíc roste společenská objednávka po dalších krocích a opozice burcuje, aby podobně došlo i na někoho z koalice.

Nejspíš i díky tomu došlo na Vlastu Parkanovou. Jenže její případ je jiný než Rathův. Není obviněna z korupce, ale ze zneužití pravomocí, navíc na věc existují různé právní názory a celé obviněné stojí na jednom posudku. „je zjevné, že v tomto případě půjde o vleklou tahanici, která nakonec skončí v písku. Opozice si ovšem předtím spraví skóre a lidé nabudou dojmu, že se opravdu něco děje,“ píše komentátor.

Právě zde se podle něj ukázala nezbytnost rozlišování mezi politickou a trestní odpovědností. „Hranici mezi obojím je třeba vždy znovu vytyčovat a hájit. Pokud se bortí ve směru kriminalizace politických rozhodnutí, znamená to, že se bortí demokracie,“ upozorňuje Doležal. To se prý nyní výrazně děje na Ukrajině a podobným směrem podle něj uvažuje například i poslanec ČSSD Hamáček.

Nevydávejte ji, může to smést kohokoliv

Zajímavá je v této souvislosti i otázka poslanecké imunity. Například ve Velké Británii je podle něj vymezena mnohem úžeji, než u nás. „Imunita je nouzové opatření, které brání zneužití mocenských nástrojů v politickém zápase. Čím je demokracie vyspělejší, tím méně ji potřebuje,“ myslí si. U nás právě případ bývalé ministryně Parkanové ukázal, že imunity v současné šíři je zapotřebí.

Podle Doležala by poslankyně neměla být vydávána k trestnímu stíhání a je to v zájmu koaličních, i opozičních poslanců. „Pokud by se kriminalizace politických rozhodnutí rozjela, smete kdekoho,“ varuje. Nabuzená veřejnost v tomto směru jen těžko bude korektivem. Naopak, její volání, aby všechny případy byly dotaženy do konce (tedy všichni pozavíráni) prý vytváří živnou půdu pro politický rozvrat a vznik autoritativního režimu.

V politickém systému stojícím na principu třídního boje mezi socialismem a kapitalismem, kde chybí mezi politiky elementární loajalita ke společné věci (tomu, čemu se nadneseně říká „vlast“), však podle Doležala začíná být pro spravedlnost čím dál méně místa.