Po ohlášení výsledků nedokázal skrýt hluboké rozčarování. "Osobně tam samozřejmě určitá míra zklamání je, ale co s ní," řekl Fischer novinářům bezprostředně poté, co bylo jasné, že jeho percentuální zisk na postup stačit nebude.

Podle Hospodářských novin navíc kromě peněz a úsilí "prohospodařil vysokou popularitu, kterou si mezi lidmi získal jako premiér překlenovací vlády po pádu Topolánkova kabinetu v roce 2009."

Zprvu nevýrazný předseda vlády brzy dokázal odolávat politickému tlaku a dokázal se stát plnohodnotným hráčem na politické scéně. "Nejvýrazněji se osamostatnil poté, co byly zrušeny volby na podzim roku 2009 a bylo jasné, že jeho vláda bude fungovat mnohem déle, než se očekávalo," zavzpomínal někdejší Fischerův poradce Michal Frankl.

Volební tým kamenem úrazu

Podle HN byli jednou ze slabin Jana Fischera lidé organizující jeho kampaň. Ačkoli se k ní snažili přistupovat profesionálně, v praxi několikrát selhali. To se ukázalo ve špatném načasování. Kampaň trvala příliš dlouho a původního favorita volby vyčerpala.

Svou nejistou podporu si prý začal uvědomovat před začátkem volby i sám Fischer. A po sečtení odevzdaných hlasů bylo jasno, z historicky první přímé volby prezidenta odchází poražen.

Do boje o Hrad přitom vložil opravdu hodně. Svým úspěchem si byl natolik jistý, že se mimo jiné vzdal i dobře placeného místa viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně. "V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na jeho nástupce," řekl HN mluvčí banky Anthony Williams.

Fischer od své prohry s novináři nekomunikuje, vybírá si svoji dovolenou. "Až poté se vyjádří k tomu, koho podpoří, a ke svým dalším plánům," uvedla mluvčí kampaně Jana Víšková.