Hodinová produktivita práce v České republice v dlouhodobém mnohaletém horizontu sice rostla. Jenomže v letech 2009–2013 začala stagnovat. Přepočteno na čísla - jedna odpracovaná hodina v roce 2013 znamenala vytvořenou hodnotu, která byla v reálném vyjádření o téměř dvě třetiny vyšší než v roce 1995. To by byla dobrá zpráva. Horší však je, že ona každá odpracovaná hodina byla ale skoro srovnatelná s hodnotou z roku 2008.

Takže, i když zřejmě stačí se pořádně rozhlédnout kolem sebe (a mnohdy zapátrat i ve vlastním svědomí), lze pro obrázek použít případ, který nedávno zaznamenala televize Nova. Reportéři se podívali na to, jak (ne)odsýpají práce na dálnici D1. Není třeba připomínat, že na tom, jak rychle se budou moci řidiči po nové dálnici projet, má produktivita dělníků, kteří na silnici pracují, obrovský podíl. Jenomže – v současné době jsou stavební práce ve skluzu již přes 200 dnů. Přitom práce dlouhé měsíce stály úplně, poněvadž stavaři chtěli miliony korun navíc za neodsouhlasené vícepráce. I když nakonec peníze skutečně dostali, pracovní tempo, zdá se, zůstává na nižší úrovni, než by si všichni, co po dálnici potřebují jezdit, představovali.

Ze čtyřiceti bagrů pracovaly jen čtyři...

Když kolem nich projížděl štáb TV Nova, ukázalo se, že ačkoli techniky měli stavaři kolem sebe dost, málokterý bagr pracoval. O jednom z víkendů konkrétně celkově pracovaly na místě ze čtyřiceti strojů čtyři. I dělníků bylo jen pár a podle reportéra se nehodlali předřít. „Buď měli diskuzní kroužek nebo se s cigaretou v ruce opalovali,“ bylo uvedeno v reportáži.

Jak z toho vyplývá, firma a její zaměstnanci si tedy hlavu se skluzem více jak 200 dnů příliš nedělají. Jak si s tím poradí zadavatel práce, tedy Ministerstvo dopravy, ukáže čas. „My vidíme to zpoždění na straně zhotovitele a také podle toho bude ŘSD postupovat. My chceme, aby byl dodržen harmonogram, a pokud nebude, budeme chtít penále,“ uvedl pro reportáž mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Vysvětlil, že penále tak už čítá milion korun za den. Přitom je prý už teď jasné, že místo na konci roku, práce skončí nejdřív příští léto. Přesto se ale stavební firma proti placení penále tvrdě ohrazuje.

Nutno dodat, že nejde o jedinou firmu a místo v Česku, kde produktivita práce mírně řečeno poněkud pokulhává. Proč tomu tak je? Důvodů může být celá řada – mimo jiné třeba i ten, že není tajemstvím, že někteří zaměstnanci v Česku jsou placeni tak bídně, že se pohybují těsně kolem hranice chudoby. A tak jim může chybět motivace k tomu, aby práci odevzdávali v termínech, poctivě a ještě k tomu i s určitým nadšením.

Odborář Dufek: Pokles produktivity práce ovlivnilo několik faktorů

Podle šéfa Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka je stagnace produktivity práce výsledkem působení hned několika skutečností. „Ta efektivita a produktivita práce stagnuje v posledních letech jako doprovodný jev hospodářské recese. Když klesá míra hrubého domácího produktu, klesá s ní i úroveň produktivity práce. Nebyl takový odbyt a, bohužel, díky minulému ministrovi financí nebyla ani podpořena celospolečenská tuzemská spotřeba," řekl ParlamentnímListům.cz Dufek. Poté však připomněl i další vlivy, které stagnace produktivity práce Čechů s vysokou pravděpodobností ovlivnily.

„Zaměstnanci nejsou motivováni zvyšováním mezd, poněvadž zaměstnavatelé je drží na nízké úrovni. To samozřejmě vliv na výsledky a chuť do práce má. Vzhledem k tomu, že v řadě firem docházelo k propouštění a nahrazování původních zaměstnaců najímáním zaměstnanců z ciziny, navíc většinou prostřednictvím agentur, tak se dá pozorovat to, že tito lidé nemají často zájem dbát na kvalitu a produktivitu odvedené práce. A tím se samozřejmě jejich výsledky ve statistikách též odráží," domnívá se Dufek.