Nejhorší karlovarskou povodeň v historii popisuje historik a zastupitel města Stanislav Burachovič: „Tragickým datem novodobé historie byl 24. listopad 1890. Onoho dne bylo centrum lázní strašlivě poškozeno povodní. Po dlouhotrvajících silných lijácích se říčka Teplá extrémně rozvodnila a velká přílivová vlna napáchala ve městě nikdy předtím nevídané škody. Při dramatických záchranných pracích tehdy dostal karlovarský starosta JUDr. Eduard Knoll infarkt a zemřel. Vyčíslené škody povodně činily dva miliony zlatých.“
Tentokrát to odneslo Sokolovsko
Kvůli katastrofální povodni, která ve městě zničila nebo poškodila stovky domů, se začalo s budováním přehrady v Březové, aby podobným pohromám zabránila. Přesto dělají zdejší řeky, říčky a potoky lidem v době povodní velké starosti a stále častěji jim ničí majetek. Nejhůře to tentokrát odneslo sousední Sokolovsko. V Kraslicích zaplavila řeka Svatava pěší zónu a lidé zde mají opakovaně zcela zničené zahrady. Nejvíce starostí měli hasiči, kteří mnohokrát zasahovali nejen zde, ale i na řadě dalších míst, například v Ostrově, Nejdku, Jáchymově, Hroznětíně atd. Stavěli protipovodňové hráze a odčerpávali vodu.
Místy drama, místy atrakce
Místy dramatické situace se opět odehrávaly i v samotných Karlových Varech, kde celý víkend pracovala protipovodňová komise: „Naposledy byla svolána včera v 05:50, od té doby zasedá nepřetržitě, členové se střídají 've službě'. Předseda komise, primátor Petr Kulhánek (KOA), je mimo republiku, v jednání komise jej zastupují místopředsedové. Zasedání komise bude ukončeno, až pominou povodňové podmínky, pravděpodobně poté, až bude odvolán druhý stupeň povodňové aktivity na Ohři v Karlových Varech,“ sdělil ParlamentnímListům. cz člen komise Jan Kopál. Mezi nejzávažnější problémy, jaké dosud musela komise řešit, patřila evakuace obyvatel zahrádkové kolonie v lokalitě Říční před očekávanou záplavou, odtahy vozidel, dodávky pytlů s pískem a také kontrola domova důchodců ve Staré Roli.
Lázeňští hosté se dočkali spíše atrakce, pozorují a fotografují zdivočelou říčku Teplou, jindy tiše proudící centrem města. Jenom některé klienty lázeňských domů a hotelů, umístěných na nábřeží, ruší po celý den i v noci hukot vody pod okny.
Hráze a přehrady pomáhají
Vůbec zasahovat naopak nemuseli členové krajské protipovodňové komise, což nám potvrdila mluvčí kraje Andrea Bocková: „Situace naštěstí zatím nikde není kritická a žádná obec si dosud nevyžádala pomoc krajské povodňové komise. Ta je připravena neprodleně zasáhnout, jakmile by vývoj počasí znamenal nárůst povodňového ohrožení. V současné době se dokonce situace lepší, nikde v kraji není v tuto chvíli třetí stupeň.“ Připomíná také, že kraj investuje do protipovodňových opatření: „Od posledních povodní jsem přispěli Královskému Poříčí na vybudování protipovodňové hráze částkou čtvrt milionu korun, pravidelně také přispíváme obcím na protipovodňové plány.“
Více starostí ale mají krajští vodohospodáři a doslova se děsí dalšího deště. Řeku Ohři totiž reguluje přehradní nádrž Skalka na Chebsku, která byla vybudována v šedesátých letech jako obrana proti povodním v kraji a zásadním způsobem chrání historické město Cheb. Pokud bude pršet dále, zcela se naplní a již nebude schopna Ohři regulovat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Čechová