„Dále je notoricky známo, že právě v době, kdy měl být Senátem vrácený zákon znovu projednáván v Poslanecké sněmovně, dali tři koaliční poslanci (Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa) najevo, že nehodlají v poslanecké sněmovně podpořit vládu, což by za daného rozložení politických sil mohlo znamenat, že nemusí být přijat ani tento návrh zákona. Tito poslanci se dne 7. 11. 2012 vzdali poslaneckého mandátu a byli téhož dne vystřídáni třemi náhradníky, kteří projevili vládě podporu. Tito tři noví poslanci hlasovali následujícího dne 8. 11. 2012 pro přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ upozorňuje soudce.

Narušení jednání sněmovny, korupce a nadbíhání církvím

Následně dodává, že jeden z nových zákonodárců zanedlouho po vstupu do sněmovny zamířil do vězení, neboť byl odsouzen pro korupční jednání. Soudci se nelíbí ani odebrání slova poslanci Michalu Babákovi, který popisoval nabývání církevního majetku v průběhu staletí. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová mu odebrala slovo, ale podle většiny soudů to nebyl až takový problém, aby bylo nutné zákon zrušit. Musil to vidí jinak.

Soudce navíc připomíná, že podle dřívějších nálezů Ústavního soudu je třeba zmírňovat, nikoli napravovat, zatímco vládní politici opakovaně mluvili o nápravě křivdy. Stejným způsobem se ale nepřistupovalo ke každému. Nápravy křivd se nedočkal každý a církvím ji navíc zaplatí i lidé, kteří se žádné křivdy nedopustili. Církve tedy byly podle soudce zvýhodněny oproti jiným restituentům, což je podle jeho názoru nepřijatelné.

V Ústavě je navíc jasně řečeno, že se stát nesmí vázat na žádné náboženské vyznání. Stát podle sodu není vázán k tomu, aby církve nějak podporoval. Prostřednictví daní a plánovaného finančního vyrovnání však budou k podpoře církví nuceni i bezvěrci, ale i lidé věřící, kteří nejsou zapojeni v žádné církvi. Musil v této souvislosti připomíná také fakt, že podíl věřících rapidně klesá, což ukazuje např. srovnání dat Českého statistického úřadu z let 1950 a 2001. Proto by podle názoru soudce nebylo od věci, kdyby se zákonodárci více řídili i názorem většiny populace.

Závěr

"Ze všech uvedených důvodů se domnívám, že zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, je v rozporu s ústavními předpisy a že návrhům na jeho zrušení mělo být vyhověno,“ píše v závěru svého stanoviska Musil.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.