Odpuštění poloviny dluhu Řecku pak bere profesor sociologie Jan Keller jako návod, že je třeba se zadlužovat ještě rychleji a hlouběji než tato země. Hádky politiků ODS a TOP 09 kolem eura pak považuje za směšné. Hospodaří s rozpočtem jako má mnichovská radnice a přitom si myslí, jak jsou pro Německo důležití.

Premiér Petr Nečas nedávno vyhlásil, že ODS bude požadovat pro případné přijetí eura Českou republikou referendu. V tom případě by Jan Keller hlasoval pro euro. „Pokud by bylo referendum o přijetí eura v ČR, tak já bych jednoznačně hlasoval pro euro, protože si myslím, že to , že ho mít nebudeme, nás nezachrání, pokud euro krachne," míní Keller.

Psali jsme:
Bude hůř, než si myslíte. Po krachu eura bez práce, dávek i důchodů 
Národe, budeš muset šetřit. Zbyde sotva na jídlo a bydlení 
Podnikatelé už toho mají dost. Vyráží do boje. Nestačí tiše nekrást
Lidé prý necinkali klíči, aby se dočkali chudoby pro sebe a své děti

Jen ať Češi na „europásce" vidí, jak málo berou

„My jsme tak navázáni na německou ekonomiku, že s krachem měny užívané Německem se svezeme také. Od toho nás žádná koruna nezachrání.," dodává. Ovšem to není jediný argument pro euro, který sociolog ParlamentnímListům.cz sdělil.

„Druhým důvodem proč bych byl pro přijetí eura, je pedagogický důvod. Lidé se tak alespoň na výplatních páskách dozvědí pravdu o tom, jak na tom jsme. Zjistí, že tři až čtyři Češi dělají za plat jednoho Němce ve srovnatelné profesi, přitom naše produktivita práce je samozřejmě vyšší a ne čtvrtinová," říká Keller.

Navíc si tak lidé podle něj budou moci porovnat, o kolik dostávají méně zaplaceno než Němci, aby si za to mohli kupovat základní potraviny, benzín a další, které jsou u nás dražší než v Německu.

„Takže si myslím, že z hlediska takového cenového prozření a z pedagogických důvodů by bylo dobré, aby bylo euro přijato, aby lidi viděli, za jak málo dělají a jak moc musí v porovnání s bohatšími sousedy platit. A také aby viděli, že se to nedá zdaleka vysvětlit rozdílnou efektivitou práce u nás nebo v Německu," doplnil Keller.

Sledujeme téma Euro

Naši politici jsou směšní

Tomu přijde směšná přestřelka mezi premiérem Petrem Nečasem (ODS) a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) po té, co premiér prohlásil, že v případě přijetí eura bude ODS žádat referendum. To Schwarzenberg označil za podraz na EU a vystrčení „holého zadku" na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která se snaží hledat řešení pro záchranu měny i eurozóny.

„Je to směšné, naprosto směšné. Teď se na serverech objevila zpráva, že Němci zjistili, že udělali v účetnictví chybu a ve skutečnosti jsou o 55 miliard eur bohatší. Zkrátka někde objevili zatoulanou sumu v eurech, kterou když převedete na koruny, tak se rovná výši českého státního dluhu. "Němci si vůbec nevšimli, že jim nechybí takové peníze," podivil se sociolog.

Hospodaříme s rozpočtem jaký má mnichovská radnice

„Tak když si někdo myslí, že můžeme Německo něčím takovým naštvat nebo podrazit, tak je to naprosto směšné. Když to přeženu, tak ČR hospodaří asi se čtvrtinovým rozpočtem oproti Bavorsku, takže všichni ti slavní čeští politici mají pod kontrolou rozpočet jako mnichovská radnice, což trošku přeháním, ale ne moc, a budou se dohadovat, jestli podrážíme Německo nebo ne. Já myslím, že kdyby mnichovská radnice také udělala nějaký svůj krok, tak Německo také nepodrazí. A my jsme na tom stejně," dodal Jan Keller.

Ten pak ze velkou nespravedlnost označil odpuštění padesáti procent Řecku z jeho dluhů. „Dá se říci, že se mluví o velké nespravedlnosti, protože se odpustí dluh zemi jenom proto, že ona  si ho udělala největší za nejkratší dobu," vidí situaci publicista.

Proč se odpouští největšímu dlužníkovi? Nejdřív nám

„Kdyby přeci byla elementární spravedlnost, tak by nejprve museli odpustit dluh zemím tak šetrným, jako je Česká republika, jejichž dluh v poměru k hrubému domácímu produktu je výrazně nižší, než jako má Řecko. A teprve pak by es mělo odpouštět těm největším viníkům," myslí si Keller.

Podle něj jde o podivný precedent. „To znamená, pokud by nějaká země byla „inteligentní", tak se začne zadlužovat rychleji a hlouběji než Řecko a pak se jí podle té logiky odpustí ještě větší část dluhu, protože bude ta země předlužena tak, že už z ní nebude déle možno ždímat úroky z dluhu," nastavuje Keller zrcadlo řešení, které eurozóna pro záchranu Řecka zvolila.

Tím to ovšem nekončí. „S Řeckem je to teď stejné. Jeho předluženost je taková, že odpuštění dluhu může být bankám, které mu půjčovaly fuk, protože ony by to z Řecka už stejně nedostaly. To je jedna věc. Ovšem ta druhá je, že jakmile se odpustí polovina dluhu Řecku, proč by se nemohla odpustit čtvrtina nebo třetina dluhu Itálii, Španělsku, Velké Británii? Tedy těm zemím, které po té, co Řecku spadne dluh na polovinu vlastně budou daleko zadluženější než Řecko," ptá se Keller.

Padesátiprocentní trh? Nebo spíš vůbec žádný?

„Další problém toho, že se odpustí polovina dluhu Řecku, je, že zejména francouzským a německým bankám, které tam napůjčovaly nejvíc, a které by to v čistě tržním prostředí měly udělat na své riziko, tak těm se řekne, že riskovaly jenom na padesát procent. Přitom jsou to soukromé banky.  Čili pro ně to zjednodušeně je padesátiprocentní ztráta z toho co jim půjčily, ale druhých padesát procent se jim bude stejně dodávat přes státy," objasnil Keller problém tak, jak ho vidí.

„To znamená, co to je za trh, když soukromý subjekt v podobě francouzské či německé banky neriskuje naprosto nic, nebo nejvýš padesát procent? Tak to je jen padesátiprocentní trh?" diví se Keller.

„A to nepochybuji, že ty banky jsou příliš velké na to, aby mohly padnout, čili se jim nějakým způsobem bude refundovat to, co tím odpisem dluhu ztratí? Čili vlastně žádný trh. Takže shrnuto a podtrženo, dnes je jediná správná strategie zadlužovat se a být tak velký, aby člověk nebo firma nemohli padnout," dodal sociolog.

Kdo odpustí polovinu dluhu zeměkouli?

Ten připomněl, že dluhy rostou celosvětově. „Já se teď díval na světové statistiky, ty dluhy rostou celosvětově. Když se spočtou dluhy domácností a států, zjistíte, že jejich poměr k celosvětovému hrubému domácímu produktu, je ten dluh procentuálně mnohem vyšší, než je ten řecký. V tom poměru je Řecko miniaturně zadluženo, oproti celkovým dluhům domácností a států vyjádřeným coby procento celosvětového hrubého domácího produktu. Takže je otázka, kdo teď odpustí celé zeměkouli polovičku dluhů," uzavřel Jan Keller.

Ekonomka: Dluh a bída budou obcházet Evropou dál. Řecko je začátek

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE