Londýn, Birmingham a Manchester. Tři anglická města, v jejichž chudinských čtvrtích pod záminkou, že policie prý bezdůvodně zastřelila příslušníka národnostní menšiny, vypukly nepokoje nebývalých rozměrů. Ty přerostly v noci plné požárů, rabování, ale i smrti. Proč zde právě rabování propuklo takovou silou se ParlamentníListy.cz zeptaly sociologa Jana Kellera .
Nejdřív si je tam natáhli a dnes je nezaměstnají
„Podle mě se jedná o to samé, co dnes sužuje Francii a už ne jenom Paříž ale i středně velká francouzská města. Zhruba po druhé světové válce bylo pozváno do zemí, které před tím měly kolonie, velké množství lidí a ti tam dělali tu práci, kterou by Francouz či Angličan nedělal," vykreslil Keller prostředí, z něhož násilí vzešlo.
„Byla to nekvalifikovaná, špatně placená práce, ale oni si pomohli oproti době, kdy žili v té bývalé kolonii. To znamená, pro ně to byl sociální vzestup, ale pak došlo k tomu, že v rámci globalizace tyto formy práce odcházejí z ekonomicky bohatých zemí do Česka a dále na periferii. A děti a vnuci těchto přistěhovalců už se narodili v Anglii nebo Francii. Oni se nemají kam vrátit, už patří do té země, ale není pro ně absolutně žádná práce," popisuje Keller beznaděj dětí přistěhovalců.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk