„On se srovnává s Miladou Horákovou? Nebo co tím chtěl naznačit?“ rozčilovala se profesorka Vladimíra Dvořáková v Impulsech Václava Moravce. Když Josef Dobeš srovnal kritiku ministerstva školství ze strany Akreditační komise právě s procesem Horákové, bylo to podle Dvořákové tragické, ačkoliv se tomu sama směje. V komisi je navíc mnoho členů, kteří byli v 50. letech perzekuováni. „A on tohle říká špičkám ve vědě?“ nechápala.

Spor o prodloužení akreditace plzeňským právům dál pokračuje. „Domníváme se, že skutečné došlo k porušení zákona,“ míní Dvořáková. Případ dali členové komise k soudu proto, aby zjistili, zda ministr nerozhodl kvůli nějakému osobnímu záměru.

Dvořáková to přirovnala k případu s nejmenovaným úředníkem, který několikrát rozhodl určitým způsobem. Pak ale zničehonic rozhodl u jednoho případu opačně a bylo zde kvůli tomu podezření z korupce. Podivný způsob rozhodování sloužil jako nepřímý důkaz. Podobně by to mohlo fungovat prý i u Dobeše, neboť jak rozhodl on, tak se nezachoval nikdo předtím.

Podle předsedkyně Akreditační komise to však začalo už u případu Univerzity Jana Ámose Komenského (UJAK), kde bylo také omezeno rozhodnutí komise. „Je tendence hledat jiná řešení, než že by se zlepšovala personální situace,“ kritizuje.

Dobešovo počínání však Dvořákové vadí nejen v kauze plzeňských práv. „Jsme zneklidněni tím, jak se na ministerstvu školství nyní rozhoduje,“ prohlásila. Jako příklad uvedla čerpání z evropských fondů. „To už je jeden doklad toho, že něco nefunguje,“ dodala.

Není to ale problém pouze rezortu školství. „Stát se zhoršuje v posledních letech,“ míní Dvořáková. „Z ministerstev chodí věci, které jsou naprosto neprofesionální.“ Za vše prý mluví to, že úředníci ani neumí používat správné pojmy.