„V menších městech se koukalo spíš na to, jak člověk pracuje, než na členství ve straně,“ vzpomíná v rozhovoru pro magazín Týden na dobu před rokem 1989. Podobně vzpomíná i na specifika předrevolučního života, například na prvomájové průvody. „Prostě se šlo do průvodu. Tenkrát to nikomu nepřipadalo divné. Akorát bylo nepříjemné, když třeba sněžilo,“ vzpomíná bývalý krajský tajemník. „Potkal jsem tam spoustu známých, se kterými jsem si popovídal,“ dodává.  

„Lidé dnes hlavně vzpomínají na to, že měli zajištěnou práci,“ myslí si. Na námitku, že speciálně na Ústecku se těžký průmysl výrazně podepsal na životním prostředí, měl Bubeníček pohotovou odpověď. „Když dnes přijde inverze, tak přes mlhu taky nevidíte,“ namítá. „Také dnes jezdí děti v kočárku s rouškami. Akorát ta mlha není nasycená splodinami z elektráren, ale prachem,“ myslí si komunistický hejtman.

Znečištění ovzduší před rokem 1989 podle něj ale mělo i výhody. Například prý díky oxidům síry v ovzduší nebylo třeba stříkat rajčata a okurky a neexistovala na nich plíseň. „Dnes něčím podobným musíme stříkat zeleninu. To dřív nebylo,“ horlí nastávající ústecký hejtman.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.