Romové nejsou Vietnamci. Ti sem přišli pracovat. Jejich šéf má jasno

01.09.2011 6:50 | Zprávy

Dne 26. srpna pochodovaly Rumburkem dva tisíce lidí. Dav za pokřiku rasistických hesel prolomil ploty a pod okny domů, kde bydlí Romové, se schylovalo k lynčování. Další důkaz toho, jak je na Šluknovsku napjatá situace. Páteční rasistický pochod byl jejím smutným, avšak logickým vyústěním. Závan třicátých let přinesla hesla typu „Cikáni do plynu" a další podobná. Přesto je dnešní situace jiná. Dokážete si představit dav Pražanů pochodujících takovýmhle způsobem po Libuši, kde sídlí mnoho příslušníků vietnamské komunity? Asi těžko.

Romové nejsou Vietnamci. Ti sem přišli pracovat. Jejich šéf má jasno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

S vietnamskou menšinou nemá majoritní společnost problém. Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera totiž 61 tisíc Vietnamců žijících v České republice není legislativně ani pokládáno za menšinu.

Rozdílů oproti Romům je tak podle Wintera několik: „Nikdy nikdo z Vietnamců už od roku 1956, kdy se sem první z nich přistěhovali, nedostal od českého státu ani korunu, vždycky se museli o sebe postarat sami. Vietnamci vybrali během tří povodní, které v České republice proběhly, 22 milionů korun na pomoc postiženým. To neudělali žádní jiní cizinci v České republice. A konečně, ředitelé škol touží po tom, aby u nich studovaly vietnamské děti. Průměrný prospěch Vietnamců je na základní škole 1,3, na střední 1,7. Udělali něco takového Romové?"

A Winter pro ParlamentníListy.cz ve srovnávání pokračuje. Hlavním rozdílem podle něj je, že Vietnamci přišli do České republiky z ekonomických důvodů a peníze, které vydělají, dávají na vzdělání. „Na prvním místě je vzdělávání dětí, na druhém místě péče o rodiče a až na třetím jsou osobní potřeby," vysvětluje Marcel Winter priority vietnamské komunity nejen v Česku, ale i ve všech dalších zemích.

Líčí přitom, jak mají rodiny, které vydělávají v zahraničí, ve zvyku posílat každého čtvrt roku velkou část svých peněz rodičům do Vietnamu. „Vietnamci prostě neudělají to, že by vzali peníze, co vydělají, a šli by je prohrát v automatech nebo propít," pošťuchuje Winter.

Čtěte také:


Jiná úroveň vzdělání? Ano, stát posílá Romy do zvláštních škol

I Michal Miko ze sdružení Slovo21, které se zabývá integrací menšin do majoritní společnosti, se s Winterem shoduje, že je jiná úroveň vzdělání mezi Romy a Vietnamci. Problém je však podle něj v tom, co Romům dovolila majoritní společnost.

„Stát k těmto dvěma menšinám přistupuje jinak. V dobách nejtemnějšího komunismu sem začali jezdit Vietnamci jako studenti, Romové naopak získali pozici dělnické třídy na ty nejzákladnější práce, jako je kopání příkopů a podobně," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Miko. Stát podle něj dlouhodobě k oběma menšinám přistupuje jinak.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Matěj Pálka

Mgr. Vladimíra Ludková byl položen dotaz

Jak byste definovala dezinformace?

Jak a kdo by podle vás měl posuzovat, co je a co není pravda? A co když se pravda ukáže vlivem času, což se dost často stává? Víte já bych od ODS čekal, že budete bojovat spíš za svobodu slova a ne dělat pravý opak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…