Ústavní soudci podle Rychetského musí být vybaveni imunitou vůči podobnému tlaku ze strany médií. Jejich prostřednictvím na ně totiž prý útočí politici či jiní lidé, kteří mají na rozhodování ÚS svůj zájem. „Už dávno pominula doba, kdy ty tlaky byly adresné, konkrétní, třeba ze strany politických struktur. Dnes to všechno supluje mediální svět,“ vysvětluje předseda ÚS s tím, že dnes už by si přímo ovlivnit jakékoliv soudní řízení netroufl žádný soudný politik.

Důvodem zájmu je zejména žaloba na prezidenta Václava Klause pro velezradu, kterou budou ústavní soudci projednávat od úterka. Podle Rychetského budou soudci především muset rozhodnout, jak aplikovat procesní právo vzhledem ke změnám, které nastaly ústavní novelou od 8. března.

Další kauzou, která v posledních dnech vzbudila rozruch, bylo rozhodnutí o žalobě proti prezidentově amnestii, kterou se soudci odmítli zabývat. „Chci zdůraznit, že Ústavní soud se vůbec nedostal k tomu, aby se jakýmkoliv způsobem věcně zabýval obsahem napadeného druhého článku amnestie,“ poznamenává k tomu Rychetský v rozhovoru pro magazín Euro. Ústavní soudci podle něj rozhodně neřekli, že amnestie byla v pořádku, pouze konstatovali, že o ní nemají právo rozhodnout.

Stejně tak museli odmítnout vydání předběžného opatření ve věci církevních restitucí. Podle zákona totiž není v kompetenci Ústavního soudu vydávat předběžná opatření při kontrole norem. Tato možnost existuje pouze u individuálních ústavních stížností. Proto zákonodárci vůbec nemohli předběžné opatření požadovat. Podle Rychetského se jednoznačně jedná o mezeru v zákoně, která by měla být odstraněna.

Další zásadní otázkou, kvůli které je Ústavní soud sledován, je jeho doplnění o nové soudce místo členů, kterým vypršel mandát. Podle Rychetského je posílení sboru velmi urgentní a proto je rád, že mu v tomto směru nový prezident Miloš Zeman vychází vstříc. „Pan prezident Zeman respektuje, že jsou oblasti, ve kterých nemá dostatečný přehled a zkušenosti,“ dodává k průběhu vyjednávání o nových členech.

Nový soud podle něj čeká řada výzev, které on vidí zejména v oblasti sociálních práv. „Nejen v naší zemi probíhá demontáž principů sociálního státu, privatizace jeho veřejných funkcí. Je evidentní, že otázka sociálních práv se v nastávající dekádě Ústavního soudu může stát dominantní judikaturní otázkou,“ uzavírá předseda Ústavného soudu.