Špiclování lidí

Oficiální verzi 11. září, jak ji podala americká administrativa nevěří předseda KSČM Vojtěch Filip. „Oficiální verzi událostí 11. září nevěřím. Kdyby to měl být útok na kapitalismus, jak bylo prezentováno, jistě by nebyly budovy téměř prázdné a nebyly by tam pouze pomocný personál. Na druhou stranu takzvané konspirační teorie trpí tím, že se jim nepodařilo prokázat svá tvrzení. Faktem ale určitě je, že americká vláda zneužila nezměrnou tragédii tisíců lidí k omezování občanských svobod a útočným válkám," řekl ParlamentnímListům.cz předseda KSČM Vojtěch Filip.

Psali jsme: Klausův Jakl se chytil s Nečasovým Jochem. Kvůli 11. září v USA

Američany naopak hájí například místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Vidím. Ten se domnívá, že věřit konspiračním teoriím je něco jako nevěřit tomu, že se potopil Titanic a že byl zavražděn americký prezident J. F. Kennedy. Tyto spekulace podle něho popírají normalitu.

Pokud jde o omezování občanských svobod, tak to Vidím považuje ze problematické. „Vždy je potřeba vážit na lékarnických vahách mezi bezpečností a svobodou. Je potřeba být na pozoru, aby nám Velký bratr nenahlížel i pod peřinu. Ačkoli si prezidenta George W. Bushe vážím, tak si myslím, že ta křehká rovnováha byla možná vychýlena příliš na jednu stranu. I co se týče situace u nás, nejsem velkým příznivcem, aby se zvyšovala pravomoc státu špehovat občany. Na druhou stranu my jsme si tady takový teroristický útok nezažili a sami Američané musí vědět, co jsou ochotni ještě snášet," řekl ParlamentnímListům.cz Vidím.

Sledujeme téma 11. září 2001

Zbraně hromadného ničení

Invaze v Iráku podle něho byla správná a adekvátní. Upozorňuje na to, že Saddám Husajn utlačoval šííty na jihu v Iráku. Například v Basře jim přerušil přívod pitné vody. „Husajn byl lidská zrůda. Chemické zbraně se u něho sice nenašli, na druhou stranu v době invaze všichni předpokládali, že je vlastní, neboť je již v minulosti použil. Američané se rozhodovali na základě informací, které měli v tu chvíli a nikdo nepochyboval, že je tyto zbraně hromadného ničení Husajn má, neboť zamezoval vstupu mezinárodních inspektorů do těchto zařízení," vysvětlil Vidím.

Psali jsme:
Klausův Hájek: Bin Ládin je jen fikce    

Co se týče Afghánistánu, tak míní, že bylo správné zasáhnout a potrestat Taliban, ale trvalé ovládnutí Afghánistánu je podle něho iluze. „Bylo správné tam vlítnout. Američané se přece nemohli dívat na to, jak jim Usáma bin Ládin ukazoval vztyčený prostředníček. Taliban odmítal vydat teroristy spojené s jedenáctým zářím a vyzbrojoval teroristické tábory na jihu země. Ale Američané tam jsou již příliš dlouho," dodal Vidím.

Prestiž USA utrpěla

Místopředseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD uvedl, že na konspirační teorie nevěří. Po deseti letech bilancování se domnívá, že výsledky americké politiky nejsou příliš utěšené. „Legitimita USA ve světě velmi utrpěla. Svět to velmi změnilo. Určitě bylo možné najít lepší řešení než takzvanou válku proti terorismu. Ukázalo na nízkou úroveň strategického myšlení na západě," doplnil Zaorálek.

„Věřím převážně faktům. Do řady detailů kolem 11.září nepronikneme nikdy. Věřím ale podstatě celého problému. Bezpochyby existuje velká averze vůči Spojeným státům ze strany islámských fundamentalistů, kteří nemohou nad USA vyhrát argumenty, ale mohou mít krátkodobě převahu díky teroristickým praktikám. Kdo z postoje fundamentalistů těží a kdo je v jejich antiamerikanismu mohl podporovat, je věc druhá," odpověděla místopředsedkyně sněmovního Zahraničního výboru Lenka Andrýsová na dotaz, zda věří konspiračním teoriím.

Rozhodování ve stresu

Pokud jde o adekvátnost americké reakce, ta se Andrýsová domnívá, že v krizových situacích se rozhoduje vždycky složitě, protože ten, kdo rozhoduje, nemá dost informací, ani času. Rozhodování pod časovým presem proto logicky nemusí být kvalitní.

Čtěte také: Paměti satanáše Bushe? Česká komunistka se rozesmála

„Bohužel rozhodnutí týkající se bezpečnosti občanů nejen v USA musela proběhnout co nejdřív. Zavedla se opatření, která měla preventivně chránit občany před opakováním takových akcí. Svůj smysl nacházela v tom, že uklidnila občany a dodala jim důvěru tam, kde ji teroristické útoky výrazně narušily. Paradoxní je, že nebezpečí dalšího teroristického činu ale ani taková opatření nemohou odstranit. Sotva se připravíte na jeden typ útoku, vymyslí teroristé jiný. Po útocích na dvojčata se objevily dopisy, či balíky s antraxem," doplnila Andrýsová.

Ke zkratovým a chybným jednáním podle jejího názoru došlo převážně na poli mezinárodním, kde se tak rychle rozhodovat nemuselo. „Jsem přesvědčena, že řada věcí měla být diskutována na širších mezinárodních fórech, jako například v OSN," míní poslankyně Věcí veřejných.

Američané měli být tvrdší

Člen sněmovního bezpečnostního výboru Daniel Korte považuje konspirační teorie za naprostou pitomost. „Díval jsem se v televizi na pana Baudyše mladšího. Šílená magořina. Zda byla reakce USA adekvátní i co se týče například Guantanáma? Měla být spíše tvrdší. Pokud jde o opatření na letištích, tak se nám to jeví jako přehnané jen do doby, kdy se něco opravdu stane. Bohužel platíme daň za terorismus islámských fundamentalistů," řekl ParlamentnímListům.cz Korte.

Čtěte také:
 Baudyš v Hydeparku České televize: 11. září 2011 zorganizovala americká vláda

Místopředseda sněmovního Zahraničního výboru Jan Hamáček z ČSSD označuje konspirační teorie za nedůvěryhodné. „Prvotní reakce USA byla pod vlivem toho strašného šoku. To ale nic nemění na tom, že invaze v Iráku byla podniknuta na základě nepravdivých informací. V Afghánistánu lidé spojení s útokem z 11. září působili. To logiku mělo. Otázka jen je, jestli se invazí do Iráku nevymknul Američanům z ruky Afghánistán," sdělil serveru ParlamentníListy.cz Hamáček.

Afghánistán neovládli Britové, Rusové...ani Američané

Podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy se konspirační teorie objevují u všech závažných historických událostí. Benda míní, že reakce USA byla v podstatě adekvátní. Dodal ale, že již Britové, Rusové a nyní i Američané zjistili, že Afghánistán nelze dlouhodobě ovládnout a změnit. Pokud jde o námitky, že Saddám Husajn se nepodílel na útoku z 11. září a byl sekulárním diktátorem, tak Benda namítá, že zde bylo nebezpečí vlastnictví zbraní hromadného ničení a že Husajn podporoval například palestinské teroristy.

„Je sice hezké, že byl sekulární, ale v okamžiku kdy palestinským teroristům vyplácel v uvozovkách za bohumilý džihád proti Izraeli a za teroristické útoky proti školám a autobusům či školám, ho řadí mezi teroristy. Je dobře, že byl tento tyranský režim svržen," říká Benda.

Psali jsme: Vzpomínky na apokalypsu v USA: Kníže byl u palestinské dámy

Vpád státu do soukromí

Podobně jako Vidím má ale problém s omezováním občanských svobod. „Osobně mě uráží to obtěžování na letišti, proto raději nelétám. Na vpád do soukromí jsem velice citlivý. Byl bych velmi nerad, aby u nás represivní složky získaly pod záminkou boje proti terorismu špiclovat lidi i třeba kvůli tomu, že si někdo stáhne film nebo MP3 soubor," podotknul Benda.

„Největším úspěchem Al-Kajdy a jejího útoku na Dvojčata bylo omezení soukromí a občanských svobod, ke kterému přistoupila Bushova administrativa prostřednictvím Patriot Act a dalších norem. Ale zásah v Afghánistánu bylo logický," míní míní místopředseda bezpečnostního výboru sněmovny Viktor Paggio.

Paleokonzervativci varují

Mezi výrazné kritiky omezování občanských svobod a invazní politiky USA patří v Americe pravicoví paleokonzervativci a paleolibertariáni s bývalým členem administrativy Ronalda Reagana Patem Buchananem a kongresmanem Ronem Paulem. Říkají, že neokonzervativci v čele s Georgem Bushem vyhlásili levičácké křižácké tažení na šíření amerického pojetí demokracie do islámských států, kde ale takové zřízení s ohledem na místní poměry nemůže uspět. Rovněž kritizují, že pod záminkou boje proti terorismu jsou omezována občanská práva Američanů, umírají tisíce vojáků (šest tisíc amerických vojáků) i civilistů (300 tisíc) a boj proti terorismu již stál více než bilion dolarů.

Sledujeme téma 11. září 2001

Podobné stanovisko zastává i prezident republiky Václav Klaus, který byl odpůrcem invaze v Iráku, i jeho spolupracovníci Petr Hájek a Ladislav Jakl. Ti míní, že 11. září bylo pouze záminkou pro sociálně inženýrské šíření „dobra" v pojetí amerických neokonzervativců. Naopak výrazným obhájcem zásahů v Iráku a Afghánistánu je premiérův porace pro lidská práva a zahraniční politiku Roman Joch.

Čtěte také:

Syn exministra: Režim potřeboval zlé teroristy. Přijde čas mimozemšťanů? 

„Zvolením G. W. Bushe, osobně jistě autenticky zapřísáhlého antikomunisty, vstoupil Karel Marx hlavními dveřmi hlavními dveřmi do Oválné pracovny Bílého domu. Stejně jako američtí marxisté a trockisté se však nekonzervativci v principu nezměnili. I po své konverzi zůstali přesvědčeni, že že svět je místem pro hrátky jejich vizí. Oni jsou jednou těmi vyvolenými vizionáři a vize je pro ně víc než cokoli jiného. Infiltrovali pravicovou entitu a naroubovali do ní představu, že se světem je třeba něco zásadního udělat. Třeba, že americká demokracie je nejdůležitějším rysem současného světa a že je proto nejen nutné, ale zcela legitimní ji šířit po celém světě. Prostě si definovali „nové dobro", a věrni své původní ideové výbavě byli odhodláni je exportovat (jako bolševici socialistickou revoluci)," napsal Hájek.

Ten tím narážel na to, že neokonzervatismus jako základ idejí George Bushe a jeho spolupracovníku vzešel od bývalých amerických trockistů a levičáků. 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.