Za situací v Bulharsku viděli hosté nedělních Otázek Václava Moravce mnoho aspektů. Podle poslance a předsedy hospodářského výboru PS Milana Urbana se stal ČEZ obětí politického boje. Důležité podle něj je, že normy na elektrickou energii plynou z Unie. Ta však tápe v tom, jaká vlastně energetická budoucnost bude.

Energetické historie států

Energetický analytik Michal Šnobr zase za krizí na Balkáně vidí selhání managementu. Situace, podle něj, vede k tomu, že se evropský trh rozpadá. Energetika každého státu má totiž jinou historii. Jenže se při tom nejčastěji koukáme na Německo, kde generují 22 procent z obnovitelných zdrojů. „Každý stát má různou historii a energetiku. Není jednoduché vstřebat evropská pravidla,“ tvrdí Šnobr s tím, že právě v Německu se tvoří cena energie. Ta pak putuje od nás na Slovensko a až na Balkán.

Podle experta na energetiku z Hnutí Duha Martina Mikesky ČEZ podcenil nižší životní úroveň v Bulharsku. Spotřebitelé tam totiž často nemají vůbec na výběr.

Podle Urbana však ani v Česku není jednotná koncepce energie. Na té je třeba pořádně zapracovat, aby stát co nejméně omezoval domácnosti a bránil průmyslu.  „Neumíme dobře a včas rozhodovat o energetické budoucnosti,“ doplnil Urban. S provázaností energie s průmyslem a domácností souhlasil i Mikeska. Podle něj stát nikdy tuhle otázku neřešil. Koncepce ministra Kuby je  tak, dle něj, nejlepší za posledních 20 let.

Z pohledu analytika Šnobra je strategický otazník, nad kterým by se politici měli zamyslet, a to zdali energii vyvážet do zahraničí. Podle poslance Urbana se o tom ale diskutuje již celá léta. „Říkám ano i ne. Není to přesně definováno v rámci koncepce, co musíme udělat,“ dodal poslanec s tím, že nyní řeší otázku roku 2020.