Podle Šídla je četba rozhovoru s „bývalým náměstkem primátora Janouška“ otřesným zážitkem. Cituje Bémova slova, věnovaná serveru ParlamentníListy.cz bezprostředně po slezení z Etny: „Pražská, ale vlastně i celá ODS se chová s typickým a pro politiku příslovečným „vlčím syndromem“. V dobrých a úspěšných časech se na vašich křídlech vezou stovky Vašich „podporovatelů a přátel“, aby se v dobách zlých od Vás odvrátili. Ti slušnější mlčí, ti méně slušní do Vás kopou a ti největší grázlové hlasitě křičí „Chyťte zloděje“. Pochopitelně až se bouře přežene, ti všichni se vrátí pod Vaše ochranná křídla. Už jsem si zvykl.“

Dál prý komentátor číst nemohl, neboť se mu ozvaly žaludeční vředy. Pasovat se na arbitra slušnosti je podle něj od Béma „drzost velká jak účet za Blanku.“ Za největší nehoráznost ale však považuje poslední větu, plánující budoucnost „po bouři“. „Moc by mě zajímalo, jaké informace pan poslanec má, když se ta bouře přežene a jak to souvisí třeba s ne úplně nejsvižnějším vyšetřováním Janouškovy březnové autonehody.“

Podle Šídla se tato slova dají číst i jako vzkaz, že by si Bém „podle svého nejlepšího svědomí“ mohl po přejití bouře na ledacos vzpomenout a najednou objevit ledasjaký dokument. Ale když bude potřeba, mohou se odpadlíci klidně vrátit pod Bémova ochranná křídla.

Šídlovi takové prohlášení už velmi nápadně připomíná Kmotra a slavné věty dona Corleona, že je velkou urážkou a chybou, pokud se někdo nechce znát ke svým přátelům.

Kdyby prý Šídlovi někdo před rokem řekl, jak si bude někdejší hvězda ODS užívat konec své kariéry, považoval by ho za blázna.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.