Jedná se o evropský dokument, který vláda předložila prostřednictvím ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Záchranný mechanismus by měl jasně definovat postup, jakým se bude pomáhat státům, které se ocitnou v ekonomické krizi podobné té v Řecku. Ke změně článku Lisabonské smlouvy, která vytvoření mechanismu umožní, daly již loni na jaře předběžný souhlas obě komory parlamentu. K nynější ratifikaci je potřebná ústavní většina v obou z nich. Senát již se změnou vyslovil souhlas.

Premiér Petr Nečas nakonec ale požádal o přeložení bodu, protože si nebyl jist dostatkem hlasů. Proti návrhu jsou totiž VV, KSČM a i několik poslanců z klubu ODS nechce pro návrh hlasovat. Podle informací ParlamentníchListů.cz minimálně poslanci Boris Šťastný, Jaroslav Plachý, Jan Florián. Dále Michal Doktor či Pavel Bém. Pro návrh je třeba totiž získat ústavní většinu.

"Jsem proti tomu, abychom dávali bianco šek na to, že v budoucnu vyplatíme několik set miliard do Bruselu. My jsme tu krizi nezpůsobili. Nevím, proč bychom za to měli platit. Platit na krachující státy eurozóny je jako vylévat peníze do kanálu. Nemůžu zodpovědně hlasovat pro další zadlužení našeho státu v okamžiku, kdy se od úst odtrhává našim důchodcům a dalším potřebným. Nemohu alibisticky říkat, že bych zadlužil naši zemi až v okamžiku, kdy vstoupí do eurozóny. Zavázali jsme se k rozpočtové odpovědnosti a je rozpočtově nezodpovědné zavázat budoucí generace k placení toho, k čemu je zavážeme my jenom kvůli tomu, abychom udělali radost Angele Merkelové a Bruselu," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec Boris Šťastný.

Již dříve ParlamentnímListům.cz sdělili, že pro návrh ruku nezvednou, tito poslanci ODS: Radim Fiala, poslankyně Jana Černochová a Zdeňka Horníková, Pavel Svoboda či Aleš Rádl. Ale hovoří se i o Davidu Vodrážkovi, Davidu Šeichovi, Marku Šnajdrovi či Petru Tluchořovi.

ČSSD potrápila Nečase

Podle některých informací také ČSSD využila situace, aby potupila vládu, a "dodat" poslance k ústavní většině neslíbila. Na Slovensku při hlasování o eurovalu tehdejší šéf opozice Robert Fico také nejprve také nepodpořil euroval, protože premiérka pravicové vlády Iveta Radičová spojila hlasování o eurovalu s hlasováním o nedůvěře vládě. Její vláda pak padla.

Podle informací ParlamentníchListů.cz premiér Petr Nečas slíbil německé kancléřce Angele Merkelové, že novelu Lisabonu nutnou pro vznik ESM prosadí a Merkelová ho za to nebude kritizovat, že nepřistoupil ke smlouvě o fiskální unii. Neschválení novely Lisabonu by mohlo Nečasovi přinést zahraničně i vnitro-politické komplikace, což ČSSD vůbec nemusí vadit. Minimálně to symbolizuje, že Nečas nemá hlasů ve sněmovně nazbyt.

Podle jiného zdroje to bylo ale jinak. Prý měla problém sama ČSSD, protože jí chybělo dost poslanců a řada poslanců sociální demokracie začíná mít o návrhu pochybnosti. Proto prý samo vedení poslaneckého klubu ČSSD nabídlo Nečasovi odročení bodu do další schůze, respektive minimálně 20 dnů.

350 miliard

Ve zprávě předložené Parlamentu ČR se doslova praví: „V návaznosti na zprávu Pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí se hlavy států a předsedové vlád na Evropské radě konané ve dnech 28. - 29. října 2010 shodli na potřebě zavedení stálého krizového mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku (European Stability Mechanism, dále jen Evropský mechanismus stability či ESM) a  vyzvali předsedu Evropské rady, aby zahájil se členy Evropské rady konzultace o omezené úpravě Smlouvy o fungování Evropské unie, kterou bude za tímto účelem nezbytné provést.“

Změna smlouvy má umožnit vytvoření nového záchranného fondu eurozóny, do něhož budou členové eurozóny povinni vložit finanční vklady a záruky. Státům eurozóny má tedy umožnit zřízení mechanismu pro dotování a úvěrování států eurozóny neschopných hradit své závazky (takzvaný ESM).

Jak je ale uvedeno v závěrech Evropské rady, které k vládnímu návrhu byly předloženy, „stát, který se stane členem eurozóny, se stane členem evropského mechanismu se všemi právy a povinnostmi.“ České republiky se tato záležitost proto týká až v momentu, kdy do eurozóny vstoupíme. Naše země nemá na rozdíl od Velké Británie a Dánska ve smlouvě totiž výjimku ze zavedení eura. Na Českou republiku by pak podle propočtů, které se objevily v médiích, vyšel podíl zhruba 350 miliard korun.