Sověti si mě zavolali na ambasádu a předali mi tyto informace. Pamětník listopadu '89 promluvil

08.11.2014 16:40 | Zprávy

25 LET OD LISTOPADU´89 Veřejného vzpomínání na rok 1989 a události v jeho závěru, které vedly k pádu tehdejšího režimu, se zúčastnil spolu s dalšími pamětníky a pozorovateli Jan Šolta, člověk, který se osobně ze studií znal s Janem Palachem. V roce 1989 přednášel na vysokých školách, učil předměty spojené s ekonomií, politologií a mezinárodními vztahy. Jak na sebe prozradil, přesto to byl on, koho si pozvali lidé ze sovětské ambasády, aby mu tlumočili oficiální postoje Kremlu k Listopadu 1989.

Sověti si mě zavolali na ambasádu a předali mi tyto informace. Pamětník listopadu '89 promluvil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Šolta

Jan Šolta připomněl, že tehdejší společnost roku 1989 byla relativně stabilizovaná, normalizovaná. V zemi byly miliony komunistů (každý osmý Čechoslovák byl členem KSČ) a vše tedy ovlivňovala komunistická strana. Jenomže něco se chystalo, i když si to mnozí odmítali připustit…

„Gustav Husák měl být vyměněn Michailem Gorbačovem už v roce 1987, když tu byl na návštěvě. My jsme si zde své místodržící totiž nedosazovali, ti byli určováni v Kremlu. V tom roce ‘87 v dubnu tu tedy byl skutečně Gorbačov vyměnit Husáka za Jakeše. Jen bylo hloupé to udělat hned po jeho odjezdu, tak se tomu chtěl dát nějaký odstup. Husák přitom tehdy prohlašoval to, čeho si byl vědomý: Opozice se nebojíme. Těch pár chartistů máme 24 hodin pod kontrolou. Obrodu máme přečtenou. Co však neumíme, je rozehnat statisíce svíčkových bab. A chybí nám také argumenty proti tvrzení ochránců životního prostředí. Je třeba dodat, že režim se navíc opíral o dva de facto základní pilíře moci – důvěru, které vedení Československa dával Kreml a přítomnost Sovětské armády v ČSSR,“ popsal Jan Šolta na akci pořádané nadací Železná opona, Evropským hnutím v České republice a Informační kanceláří Evropského parlamentu v Evropském domě, zaměřenou na 25. výročí 17. listopadu 1989.  

Zamyšlení, proč vše bylo tak rychlé?

I on, stejně jako řada jiných pamětníků, co se svými příspěvky vystoupili (např. Jan Kavan, Oskar Krejčí, Zdeněk Zbořil, Emil Voráček atd.) nabídl přítomným v sále svůj osobní dílčí pohled na tyto události. Především se pokusil odhalit to, proč se podle jeho mínění nakonec vše odehrálo tak rychle.

„V úterý 21. listopadu 1989 jsem byl telefonicky vyzván, abych se dostavil na velvyslanectví Sovětského svazu v Bubenči. Přišel jsem tam po 13. hodině poprvé v životě. Jejich rada mně vestoje pak přednesl oficiální stanovisko ruské vlády k situaci v Československu po 17. listopadu. To stanovisko obsahovalo nejen rozhodný a věcný názor na aktuální vývoj událostí, ale též upřímnou omluvu a lítost za četné přehmaty a příkoří, kterých se sovětská strana za celé období od války v Československu dopustila,“ uvedl Šolta na počátku svého vyprávění.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…