Zajímavé je, že ačkoli výdaje na bydlení rostly rychleji než příjmy českých domácností, subjektivní hodnocení vlastní finanční situace domácností to neovlivnilo.

Pokud vše převedeme do konkrétních čísel, v roce 2012 dosáhl průměrný čistý peněžní příjem české domácnosti v přepočtu na osobu 149,7 tisíc korun, tedy o 2,3 tisíce korun více než v roce 2011. Z hlediska postavení osoby v čele domácnosti se zvýšily příjmy všem skupinám, s výjimkou domácností nezaměstnaných. Co za tím stojí?

Například na první pohled nepatrné změny v daňovém systému (zrušení tzv. „povodňové daně“, zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti). Ty příznivě ovlivnily příjmy pracujících osob. Navzdory tomu však čisté příjmy domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním ve srovnání s předchozím rokem takřka stagnovaly. V roce 2012 činily totiž 176,5 tisíce korun.

U domácností zaměstnanců s nižším vzděláním se čisté příjmy meziročně zvýšily o více než dvě procenta na částku 130,3 tisíce korun v průměru na osobu za rok 2012. Díky valorizaci důchodů rostly podobným tempem i průměrné příjmy domácností nepracujících důchodců, které v roce 2012 dosáhly 138,3 tisíce korun.

„Poprvé od roku 2008 meziročně vzrostly příjmy domácností samostatně činných. I jim pomohly daňové změny, díky nimž jejich čistý příjem rostl rychleji než příjem hrubý,“ říká Jaromír Kalmus, vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ. Jejich čisté roční příjmy činily v roce 2012 v průměru na osobu 162,4 tisíce korun, čímž se dostaly zhruba na úroveň z roku 2009.

Míra chudoby poklesla, pracujícím pomohlo snížení daňové zátěže

Uvedený vývoj výše příjmů jednotlivých skupin domácností znamenal pokles příjmové diferenciace jak uvnitř skupiny zaměstnanců, tak i celkové snížení variability příjmů. V souvislosti se zvýšením slev na dani rostly tedy příjmy také skupinám domácností, které patří mezi ty nejvíce ohrožené chudobou.

To ve spojitosti se snížením příjmové diferenciace znamenalo pokles počtu osob ohrožených chudobou nejen v těchto skupinách domácností, ale i v celkové populaci. Počet osob ohrožených příjmovou chudobou meziročně opět poklesl, a to o 104,4 tisíce osob. 

„Míra ohrožení příjmovou chudobou se počítá jako podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než stanovená hranice chudoby. Ta se nejčastěji stanovuje jako 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti, což pro rok 2013 znamenalo 116 093 korun,“ vysvětlil dále  Kalmus z oddělení sociálních šetření ČSÚ. „Osob žijících v domácnostech s příjmem pod touto hranicí bylo v roce 2013 v České republice 885,9 tisíce, což představovalo 8,6 % všech osob bydlících v bytech,“ doplnil ještě..

Výdaje na bydlení opět rostly rychleji než příjmy domácností. Průměrně o 2374 korun za rok

Výdaje domácností na bydlení podobně jako v předchozím roce rostly meziročně rychleji než jejich příjmy, zhruba o 3,7 %, což v průměru představovalo 2 374 Kč na domácnost za rok. Tento vývoj způsobil, že podíl příjmů, které na bydlení domácnosti vynakládaly, se meziročně mírně zvýšil, a to na 18,6 %. Subjektivní pohled na finanční situaci domácnosti se však oproti předchozímu roku příliš nezměnil. Podíl domácností vnímajících náklady na bydlení jako velkou zátěž zůstal zhruba na úrovni roku 2012, a to 28,7 %. Podíl domácností vycházejících s příjmy obtížně či velmi obtížně mírně vzrostl na 32,2 % (o 0,8 p. b.).

Podíl domácností, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 400 Kč, dokonce mírně poklesl, a to ze 44,0 % v roce 2012 na 43,2 % v roce 2013. Stejně tak poklesl podíl domácností, které si nemohly dovolit zaplatit alespoň týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti (ze 43,8 % v roce 2012 na 39,8 % v roce 2013).

Češi jsou se svým životem relativně spokojeni

Součástí šetření byl tematický modul věnovaný subjektivnímu hodnocení vybraných oblastí života. Výsledky ukázaly, že lidé v České republice jsou relativně spokojeni jak se svým životem jako celkem, tak s jeho jednotlivými oblastmi. Nejspokojenější jsou se svými osobními vztahy a s bydlením, naopak menší spokojenost vyjádřili se svou finanční situací. Ukázalo se, že spokojenost s bydlením závisí zejména na formě vlastnictví bytu, nejspokojenější jsou vlastníci bytů a naopak nejmenší spokojenost vyjádřily osoby žijící v pronájmu. Z genderového hlediska nebyly zaznamenány zásadnější rozdíly.

Šetření Životní podmínky

Již devátý ročník šetření Životní podmínky, které v rámci projektu EU SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions) jsou povinny zabezpečovat všechny členské státy Evropské unie, uskutečnil Český statistický úřad v období od 23. února do 12. května 2013. Jeho hlavním smyslem je získávat mezinárodně srovnatelná data pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel jednotlivých evropských zemí. Šetření každoročně informuje o změnách ve struktuře domácností, o výši a skladbě jejich příjmů a o vývoji podílu populace ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Výsledky šetření Životní podmínky 2013 odráží stav v roce 2012, za nějž jsou zjišťovány všechny příjmy, a v době dotazování, tj. na jaře 2013.