Laudát míní, že druhá a třetí dekáda jednadvacátého století je a bude charakterizována velkou politickou a ekonomickou nestabilitou světa, velkou mobilitou výrobních prostředků, ohrožením a úpadkem dosud platných společenských jistot a předpokladů, jako jsou jistota pracovního místa, penzijní a zdravotní pojištění a klasické vzdělání. Nevylučuje též globální finanční bouři.
Peníze ztrácí hodnotu. Lidé chudnou
Upozornil na radikální změnu peněžního systému. V roce 1971 totiž americký prezident Richard Nixon opustil vazbu amerického dolaru na zlato. „Dolar ztratil funkci peněz a stal se nástrojem dluhu. Tomu odpovídá aktuální chování světové ekonomiky. Dolar v roce 2010 měl pětiprocentní hodnotu dolaru z roku 1971. Inflace ničí majetek a úspory lidí,“ říká Laudát.
Laudát upozorňuje na to, že dochází k enormnímu transferu mezi sociálními skupinami, přičemž propast mezi chudými a bohatými se zvětšuje a příslušníci střední třídy se propadají mezi chudé.
„To je způsobeno tím, že přestává platit klasické konzervativní schéma: Dobře se uč, ať si najdeš dobře placené místo, pořiď si vlastní bydlení, nežij v dluzích, investuje do penzijních fondů, diverzifikuj své majetkové portfolio, šetři na penzi a buď zaměstnancem nebo malým podnikatelem. Hlavní vinu za negativní sociální transfery nesou politické reprezentace vyspělých zemí, zastaralé systémy školství, sanace bohatých, přenášení zátěže na chudé a střední třídu. Dluhová funkce peněz ničí úspory a práci běžných lidí. Například v září 2010 bylo v USA 15 procent chudých. Za pouhý rok se tam ze střední třídy propadlo přes čtyři miliony lidí,“ myslí si poslanec.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík