Laudát míní, že druhá a třetí dekáda jednadvacátého století je a bude charakterizována velkou politickou a ekonomickou nestabilitou světa, velkou mobilitou výrobních prostředků, ohrožením a úpadkem dosud platných společenských jistot a předpokladů, jako jsou jistota pracovního místa, penzijní a zdravotní pojištění a klasické vzdělání. Nevylučuje též globální finanční bouři.

Peníze ztrácí hodnotu. Lidé chudnou

Upozornil na radikální změnu peněžního systému. V roce 1971 totiž americký prezident Richard Nixon opustil vazbu amerického dolaru na zlato. „Dolar ztratil funkci peněz a stal se nástrojem dluhu. Tomu odpovídá aktuální chování světové ekonomiky. Dolar v roce 2010 měl pětiprocentní hodnotu dolaru z roku 1971. Inflace ničí majetek a úspory lidí,“ říká Laudát.

Laudát upozorňuje na to, že dochází k enormnímu transferu mezi sociálními skupinami, přičemž propast mezi chudými a bohatými se zvětšuje a příslušníci střední třídy se propadají mezi chudé.

„To je způsobeno tím, že přestává platit klasické konzervativní schéma: Dobře se uč, ať si najdeš dobře placené místo, pořiď si vlastní bydlení, nežij v dluzích, investuje do penzijních fondů, diverzifikuj své majetkové portfolio, šetři na penzi a buď zaměstnancem nebo malým podnikatelem. Hlavní vinu za negativní sociální transfery nesou politické reprezentace vyspělých zemí, zastaralé systémy školství, sanace bohatých, přenášení zátěže na chudé a střední třídu. Dluhová funkce peněz ničí úspory a práci běžných lidí. Například v září 2010 bylo v USA 15 procent chudých. Za pouhý rok se tam ze střední třídy propadlo přes čtyři miliony lidí,“ myslí si poslanec.