Zatímco normální lhůta promlčení trestného činu je desetiletá, u privatizačních zločinů je to dvacet let. Dosud se ale kauza MUS na pražském vrchním státním zastupitelství pod vedením šéfa Vlastimila Rampuly řešila jako nemorální, ne však jako trestná. Navíc Rampula zdůrazňoval, že i kdyby trestné bylo, už je stejně dávno promlčené.

Rampula se ale před časem této kauzy kvůli střetu zájmů vzdal. Místo něj na případ dohlíží žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda. Ten teď hledá cesty, jak promlčení zabránit. „Jsme si vědomi problému, že ta trestná činnost byla spáchána už před velmi dlouhou dobou, a otázky promlčení v současné době vyhodnocujeme,“ řekl Právu státní zástupce Petr Šereda. Podle něj je jediná cesta právě zasazení kauzy do privatizačního kontextu.

„To je jediná možnost, jak by se dala aplikovat delší promlčecí lhůta. Zvažujeme to ve všech souvislostech a konečné rozhodnutí padne v tomto směru v horizontu dvou až tří měsíců,“ konstatoval Šereda.

Jenže zákon používá termín privatizační projekt, místo privatizace v obecném slova smyslu. „Je to pojem, který je potřeba nějak interpretovat, a není to zcela jednoznačná záležitost,“ poznamenal k tomu žalobce.

V České republice jsou bývalí manažeři MUS v čele s Antonínem Koláčkem podezřelí, že důlní společnost vytunelovali, když ji od státu v devadesátých letech koupili za její vlastní peníze určené na likvidaci ekologických škod. Zatím úřady nikoho z Koláčkovy skupiny neobvinily.