„Je jistým výrazem smíření a odpouštění jako principu, na nějž bychom uvnitř státu neměli rezignovat,“ hájil prezident svou amnestii. Podle něj je správné, že občas, při významné příležitosti, se dá průchod jistému druhu velkorysosti. „Je to mimořádný krok pro mimořádné chvíle,“ vysvětloval prezident, který za celé své funkční období amnestii neudělil.

„Jsem si vědom toho, že díky amnestiím mého předchůdce tento institut nemá příliš dobré jméno, ale to samo o sobě není důvodem se tohoto institutu zbavit,“ namítá Klaus. K námitkám, že díky jeho amnestii došlo k přerušení některých závažných hospodářských kauz, říká, že při amnestii to ani jinak nejde.

„Amnestie je něco neindividuálního. A myslím, že by bylo naprostou chybou, kdybych znal konkrétní případy a podle toho se rozhodoval,“ tvrdí Klaus. „Vy zmiňujete zcela nahodile případ zkrachovalé Union banky, o kterém nic konkrétního nevím a ani si nejsem vědom, čeho se to týkalo,“ zaútočil na redaktora při připomínce jedné z nejznámějších zastavených kauz.

Právě tento bod, při kterém byla zastavena značná část trestních řízení, táhnoucích se více než osm let, je v amnestii zpochybňován nejvíce. Prezident připomněl, že průtahy v řízení jsou ČR vyčítány i ze strany Evropského soudu pro lidská práva. Ten dokonce považuje za nadměrnou jakoukoliv délku nad šest let. „Tento časový úsek se mi zdál krátký, a proto jsem do textu amnestie místo čísla šest dal svým vlastním rozhodnutím číslo osm,“ říká prezident.