Začněme však slíbenými čísly. Mírně nadpoloviční většina českých občanů (54 %) se domnívá, že se v naší zemi podařilo od roku 1989 vybudovat základy demokracie. Jelikož byli respondenti dotazovaní též na to, jak pohlížejí na odbornou úroveň současných politických představitelů, ukázalo se, že vyšší podíl lidí (63 %) považuje tuto jejich stránku za lepší, než tomu bylo u politiků minulého režimu. I na otázku k navrácení majetku v restitucích výrazná většina naší veřejnosti (74 %) reaguje, že šlo o správný krok. Ovšem kupónovou privatizaci lidé hodnotí většinou negativně. Pouze necelá pětina (18 %) ji považuje za správnou věc.

(Citovaný výzkum STEM byl proveden v sérii TRENDY na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31. října až 9. listopadu 2014. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1071 respondentů, pozn. red.).

Revoluce, nebo transformace?

V souvislosti s 25. výročím od sametové revoluce se drala na veřejnost otázka, do jaké míry šlo skutečně v oněch listopadových a prosincových dnech roku 1989 o revoluci. Nebyla to třeba navíc jakási transformace? I to bylo důvodem, proč byla vydána kniha, ve které se pokouší na otázku odpovědět celá řada odborníků z řad českých, slovenských a amerických politologů a sociologů. Mimo jiné například Vladimíra Dvořáková. Ta se zamyslela nad tím, zda nebyly revoluce v dřívější historii pouhou sezónní záležitostí. A zda se současná společnost již nezměnila natolik, že by postrádaly smysl?