Největší rozdíl mezi předvolebním výsledkem a konečným počtem procent hlasů má na svědomí agentura STEM. Ta ve výsledcích uveřejněných 18. prosince uváděla podporu knížete pouze 6,1 procent. Nakonec však Schwarzenberg získal 23,4 procent hlasů. Nejblíže se reálnému počtu procent hlasů přiblížila agentura ppm factum, která v průzkumu uveřejněného 6. ledna uvedla zisk 11 procent.

Agentura STEM naopak favorizovala Jana Fischera, u kterého uváděla 25,6 procent hlasů. V prvním kole však Fischer získal jen 16,35 procent hlasů.

Přemrštěná účast

„Volby diktovaly marketingové agentury. Neříkám, že to odporuje demokratickým pravidlům, ale průzkumy některé favorizovaly a nepřímo nabádaly voliče, by zbytek ignorovali,“ myslí si o předvolebních průzkumech Zuzana Roithová.

A podobně se agenturám nepovedl odhad voličské účasti, jež „přestřelily“ až o deset procent. Za takovými výsledky průzkumů si navíc sociologové stáli do poslední chvíle. „Průzkumy nedokážou reagovat na aktuální situaci, což se u prezidentských voleb ukázalo jako fatální,“ míní pro Lidové noviny sociolog CVVM Daniel Kunštát a připomíná podobnou situaci v roce 2010.

Jenže agentury svůj neúspěch brání. Žádají tak změnu zákona, jenž by zrušil třídenní lhůtu, v níž před volbami již nemohou vycházet průzkumy. Jenže zákon lhůtu stanovil právě proto, aby nepřesné průzkumy těsně před koncem nezamávali s volebním výsledkem. Možné tedy je, že nový volební kodex, jenž Nečasův kabinet zrovna připravuje, by třídenní lhůtu opravdu škrtl.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.