Není tedy asi s podivem, že seminář nesl název: Hazardování s hazardem, hovořilo se na něm o novém loterijním zákonu. Záštitu nad ním převzal místopředseda Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL Jan Bartošek. Jak se dalo čekat, setkali se tu představitelé společností, které se podnikáním v této oblasti zabývají, ale i ti, kteří novelu prosazují. A atmosféra v Konírně Poslanecké sněmovny tak byla značně napjatá. Ke společným závěrům se však nedošlo – možná i proto, že hlasy těch, pro které je hazard živobytím, nedostaly dostačující časový prostor, poněvadž krátce po semináři bylo potřeba vyklidit místnost pro další nahlášenou akci.

Pokud by se však na úvod mělo shrnout to, jaké názory v současné době na připravovanou novelu loterijního zákona mezi lidmi z této oblasti podnikání panují, pak by z toho vyplynul jeden poměrně důležitý závěr. Nastavení regulace hazardu prý podpoří vznik a rozšíření hazardu v lepším případě v šedé, v horším případě černé ekonomice. A také nárůst počtu takzvaných černých heren.

Novela, která dá zelenou černým hernám?

To ostatně částečně připustil i místopředseda Poslanecké sněmovny Bartošek. „Ano, slýchávám argument, že novela zákona hazard vytlačí do šedé zóny a že stát na tom nakonec ještě prodělá, poněvadž v šedé zóně se zisky tohoto podnikání danit nebudou. I proto doufám, že snad vyhraje odborné posouzení celé problematiky a ne nějaké lobby,“ řekl Jan Bartošek. Zde je nutno dodat, že poslanci by měli novelu tohoto zákona schválit do 30. 12. tohoto roku.   

„Zákon, který máme v platnosti nyní, je z roku 1990, což znamená, že je více než 25 let starý a nedrží krok se současností. Naším cílem je proto ho nahradit zákonem, který bude vycházet i ze vzorů zahraničních úprav,“ připomněl náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

Ten později, po vznesení argumentů protistrany, však poměrně nepřesvědčivě odrážel všechny námitky směrem k tvůrcům připravované novely zákona i ministerstvu financí. Mezi ním a výkonným ředitelem SPELOS Petrem Vrzáněm proběhla před zraky zúčastněných debata v tomto duchu (poté, co Vrzáň přednesl několik připomínek):

„O tom se nebudu bavit,“ řekl stručně Závodský.   

„Je snad legitimní kritizovat, ne?“ zeptal se ho znovu Vrzáň.

„Kritizujte, ale říkáte nepravdy,“ zakončil krátkou diskusi Závodský z ministerstva financí. Laikovi tak zůstaly v hlavě pouze výtky Petra Vrzáně. Vysvětlení toho, proč novela mění to, či ono, ze strany Ondřeje Závodského nezazněla.

Za Kalouska se na poradách aspoň diskutovalo, povzdechl si šéf SPELOS

Přitom šéf SPELOS Vrzáň vytkl ministerstvu financí hlavně to, že v procesu přípravy zákona vůbec nebyl osloven, podobně jako další významní hráči v podnikání tohoto druhu, aby vznesli případné připomínky. Přitom profesní sdružení, které reprezentuje, představuje 50 procent českého trhu takzvaných technických her. „Je tak vysoce pravděpodobné, že naše připomínky již vzhledem k termínu nebudou vyslyšeny. Takto si spolupráci se zákonodárným sborem nepředstavuji. Vše působí tak, že jde jen o hon na již zavedené soukromé subjekty, kterým bude ztíženo jejich podnikání, dokonce může být pro některé likvidační. Přitom by podstatně více pomohlo, pokud by Česká národní banka udělala blokaci převodu peněz do zahraničí, aby tak zabránila jejich úniku obecně. Zákon tohoto typu to nezastaví. Podle mého též navíc chybí úprava zdanění. Novela, o které se tady nyní diskutuje, je prokorupční a probyrokratická. Kdo to ale nakonec zaplatí? Já osobně jsem šokován přístupem ministerstva financí. Když tam seděl Miroslav Kalousek, tak se alespoň na poradách diskutovalo. Nyní se zřejmě pouze autokraticky rozhoduje,“ řekl Petr Vrzáň. A byl to on, kdo dal k zamyšlení i to, zda se podnikání v loteriích a zábavním průmyslu má skutečně říkat hazard. „Je to specifické podnikání, to ano. Zaměstnává v Česku 60 tisíc lidí. Ale pejorativní označení mu dává nálepku něčeho neseriózního. Přitom pro řadu lidí je loterie, ruleta jen pouhým zpestřením života k odreagování,“ pokračoval výkonný ředitel SPELOS.