„Jak říká kamarád hydrolog, jehož jméno nesmím prozradit: Voda je zboží,“ prozrazuje Václav Cílek. Má prý informace, že vodní elektrárny na přehradách mají nasmlouvané množství energie, které musí do sítě dodat. A pokud ji nedodají, platí penále.

„A protože správci povodí nemají jistotu, že jim voda opravdu přiteče, do poslední chvíle se brání přehradu vypouštět. Když to ekonomicky dobře dopadne, mají totiž vyšší prémie,“ vysvětluje geolog.

„Cítím tam jasný střet mezi ziskem a bezpečností,“ říká k tomu Cílek. Proto by doporučil vznik vyšetřovací komise, která by zjistila, jak to vlastně je, prozkoumala smlouvy o dodávkách energie z přehrad a případných penále v případě nedodání dohodnutého množství. (O tématu mluvil Cílek i v posledním vydání Otázek Václava Moravce.)

Nechtěl však hodnotit, zda se během povodně staly při upouštění přehrad nějaké chyby. „Po povodni je každý chytrý,“ říká. „Myslím sice, že šlo dělat víc, ale to jde skoro vždycky. Bez konkrétních čísel se mi k tomu těžko vyjadřuje,“ myslí si geolog.

Jizeře vyčistili koryto, a žádná povodeň tam nebyla

Nápady politiků na stavbu nových přehrad ale úplně nezavrhuje. „Hlavní funkcí přehrad kromě toho, že vyrábějí elektřinu, je totiž to, že dotují minimální hladiny po dobu celého roku. Proto u nás řeky už nevysychají, tak jako v historii,“ říká Václav Cílek. Na velké povodně podle něj žádná přehrada stejně nepomůže, ale u malých a středních může sehrát určitou roli.

Jako zásadní opatření proti povodním by však viděl lepší péči o přírodu. Například lesy prý dokáží zadržet značné množství vody. Rovněž může sehrát roli údržba koryta, což prý bylo letos nejlépe vidět na Jizeře, která se z břehů nevylila, ačkoliv dříve se jí to stávalo velice často. Důvod byl jednoduchý - po povodních v roce 2010 se ovodí rozhodlo pročistit koryto řeky.