Václav Klaus vše mimoděk vysvětlil. Klíčová je jediná věta. Když se  Jakub Železný ptal na nezvládnutou privatizaci 90. let – podvody bank, kampeliček a fondů, které připravily o peníze tisíce střadatelů, Klaus odmítl kriminalizaci těchto dějů a událostí.

 

„Vše jsme se učili, všichni jsme se tehdy učili – nedělejme z toho kriminalizaci.“ Podle Klause dnes kriminalizujeme lidi, kteří se pouze učili zbohatnout, a protože jsme byli všichni začátečníci, chybička se  holt vloudila.

 

Proto přišel s amnestií. Pouze naplno projevil, co si celou dobu myslí. Proto omilostnil nejtěžší hospodářskou kriminalitu. Ne kvůli milosrdenství, jak občas nepřesně a podivně tvrdil. Milosrdenství je přece možné cítit vůči jednotlivému člověku a ne vůči celé skupině delikventů, kteří páchali hospodářské trestné činy, za které jim hrozilo až 10 let vězení. Klíč je v tom, že Klaus tyto skutky za trestné činy nepovažuje. Klaus nesouhlasí s trestní politikou našeho státu. Jako nezná špinavé peníze, tak neuznává hospodářskou kriminalitu. Prostě když někteří vychytralí jedinci oblafnou své „pomalejší a méně bystré“ spoluobčany, tak jim prostě ty výnosy patří. Podle Klause je to přirozené a normální. Nesouhlasí s tím, aby tito naši obratní spoluobčané končili ve vězení.

 

Ve světě Václava Klause je umění zbohatnout, tím nejvyšším uměním. A pokud se to někdo teprve učí a klopýtne, tak si zaslouží milost či amnestii.

 

Aby to tedy bylo všem jasné, ve skutečnosti Václavu Klausovi nevadilo, že trestní stíhání bylo  rozvleklé a trvalo příliš dlouho. On ve skutečnosti nesouhlasí s tím, že se jedná o trestný čin. Proto ve svém televizním vystoupení řekl o amnestii: „Deset let jsme na tom pracovali.“ Navzdory tomu, že před volbou veřejně slíbil, že amnestii nikdy neudělí, teď přiznává, že na ní celých deset let pracoval. Pěkná lekce. Ano. Deset let jeho utajený tým pracoval na tom, jak překazit odsouzení těch, kteří podle jeho vlastního hodnotového žebříčku nic špatného nespáchali.Klaus má jiný systém morálních hodnot. A jestli je právo  minimum morálky, tak v případě hospodářských trestných činů se Václav Klaus ani s tímto minimem neztotožňuje.

 

Nepochybuji o tom, že přesvědčení Václava Klause je naprosto skálopevné. Václav Klaus ví s naprostou jistotou, že když si někdo nakrade, je to jeho chytrost, patří mu to a basta. Nikdo z nás s ním v tomhle nehne. Správně řekl: „Jsem odolnější než všichni další politikové v této zemi.“

 

A to byl náš prezident po celých deset let.