Víte, co dělat v případě ohrožení země? Kam se ukrýt? Česká republika má k dispozici velmi malé množství podzemních krytů, které jsou navíc zpravidla v nevyhovujícím stavu. Celkově mají kapacitu pojmout zhruba pouhých 335 tisíc lidí. Naprostá většina občanů by měla smůlu. 

Podle České televize chystá sice Ministerstvo vnitra novou koncepci ochrany obyvatelstva, ale budování nových krytů či rekonstrukce těch stávajících zatím na pořadu dne není. ČT na toto téma natočila reportáž. V ní například zaznělo, že by se v případě vojenského konfliktu měli lidé uchýlit např. do sklepů nebo vyhledat jiný úkryt.

„Ministerstvo obrany předem určí vlastníkům těch úkrytů, aby je zprovoznili,“ uvedl ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Miroslav Lukeš. Jedná se například o úkryt v tunelu spojujícím Žižkov a Karlín, do kterého se vejde 1200 lidí.

A co když přijde více lidí? „Tak na těch hlavních dveřích u vstupu bude další cedule s nasměrováním a adresou k dalšímu úkrytu,“ uvedl správce údržby krytu. Seznam krytů mají na webu hasiči, další jsou prý vyřazené a mohou sloužit jako archivy, prodejny či kluby. S tím, kolik je k dispozici krytů, má problém Nejvyšší kontrolní úřad.

„Pro případ válečného stavu budeme teď definovat požadavky na tzv. improvizované úkryty, jako jsou podzemní garáže v obytných budovách nebo v nákupních centrech,“ uvádí Lukeš. Hasiči také dle reportáže chtějí do června spustit tzv. finský model kampaně 72 hodin. Což znamená, že občané mají být schopni se o sebe postarat celé tři dny sami. „Jak se mají připravit na výpadky v dodávkách, ať je to voda, elektřina, teplo, anebo pro případ, že přestanou fungovat základní služby v jejich okolí, jako je prodej potravin, výdej peněz z bankomatů,“ vysvětlil Lukeš. A v reportáži ještě zaznělo, že informace budou na internetu, domácnosti dostanou příručky a v plánu je i plošné školení lidí.

Problém je, že citovaný finský model 72 hodin, během kterých se občané musejí být schopni o sebe postarat sami, využívá finský systém k aktivaci obrovského množství velkých a moderních krytů, kam by se po těchto třech dnech lidé mohli schovat. Například v hlavním městě Helsinkách je krytů takové množství, že v nich místo najdou všichni obyvatelé města. Finové léta budují ohromné podzemní kryty, které jsou v době míru využívány například jako plavecké bazény nebo jiné sportoviště. V okamžiku ohrožení je možné je během pouhých 72 hodin plně aktivovat.

Podle bezpečnostního experta a bývalého šéfa vojenských zpravodajců Andora Šándora jsou kryty v Česku nejen v naprosto nedostatečném počtu, ale též v zanedbaném stavu. Budování nových krytů je prý mimo hru kvůli finanční náročnosti. Vláda by ale podle jeho slov měla splatit dluh a instruovat obyvatelstvo, co dělat v době krize včetně umění poskytnout první pomoc. Česká republika má kryty pouze pro zhruba 3 procenta populace, zatímco ještě v roce 1995 byla kapacita krytů pro 13 procent českého obyvatelstva. 

„Měl jsem možnost vidět, v jakém stavu ty kryty jsou. Především i v pražském metru. Je evidentní, že finanční prostředky na to byly velmi malé, pokud vůbec nějaké a kryty už zdaleka neslouží k tomu, k čemu se budovaly, tedy k ochraně obyvatel proti jaderným úderům, které by proti nám vedly tzv. kapitalističtí zloduši z NATO. Nejde také jen o kryty coby místnosti, ale o filtro-ventilační zařízení, vybavení krytů, masky, zdravotnické pomůcky a další věci. Všechno se to nachází v hodně nedobrém stavu. Pro počet obyvatel je to naprosto nedostačující,“ říká expert pro ParlamentníListy.cz.

Ještě tristnější než otázka existujících krytů je podle Šándora to, že stát nikdy neřešil, kam by se lidé měli v případě ohrožení jít ukrýt. „Když jsem sloužil v armádě, věděl jsem, co v případě velkého problému dělat, ale následující den po odchodu z armády jsem nevěděl vůbec nic. Civilní ochrana a obrana jednoznačně zaspala. Vláda dluží lidem naučit je takové banality, jako je první pomoc. Během druhé světové války 40 procent zraněných Rusů přežilo jen proto, že si sami nebo druhému poskytli první pomoc. Vidíme, jak to vypadá na silnicích při autonehodách. Schopnost podávat si první pomoc je skutečně malá,“ říká generál v záloze pro ParlamentníListy.cz.

„Dalším problémem je otázka blackoutů – například. Nikdo neříká, co by občané ve velkých aglomeracích měli dělat. Hodně se o tom namluvilo, ale nikdy se nic pořádně neudělalo. Pamatuji se, že i za vláda Jiřího Paroubka se slibovalo, že budou edukativní pořady v televizi, ale evidentně zůstalo jen u slibů. Představa, že zbudujeme adekvátní počet nových krytů je naprosto iluzorní, protože na to stoprocentně nebudou prostředky. Až se vláda dozví plný rozsah nefunkčnosti řady z nich, jsem zvědav jak bude reagovat, protože si to vyžádá obrovské náklady. Konflikt na Ukrajině má svůj potenciál k tomu, aby se přelil do Evropy, pokud ho nebudeme adekvátně dobře řešit, což si teď úplně nejsem jist, i když může někdo být naplněn optimismem po včerejším jednání Američanů s Ukrajinci v Rijádu. V každém případě je civilní obrana v České republice dlouhodobě zanedbána v rámci mírových dividend, kterých jsme si užívali po pádu bipolárního světa,“ uzavřel svůj komentář generál Andor Šándor.

Psali jsme:

Bude jaro, bude teplo. Analytik Ticháček a zlé zprávy pro Ukrajinu

„Jste zrádce.“ Musk obvinil senátora, který se čerstvě vrátil z Ukrajiny

Zelenskyj prý nabídne velký ústupek

Přišel čas. Jsme na křižovatce. Veleba čeká od občanů řešení