Zahraniční politika každého státu by měla být stabilní a kontinuální. Určitě by se neměla radikálně měnit podle toho, kdo zrovna vládne. Tuhle základní poučku znají i studenti mezinárodních vztahů. 

Českou republiku ale změna kurzu v zahraniční politice čeká. A podle mnoha signálů z rodící se pětikoalice může jít o změny místy až revoluční. Jak v prioritách, které bude nový kabinet i šéf Černínského paláce prosazovat, tak ve vztahu k některým zemím a mezinárodním či mezistátním organizacím.

Podle informací ParlamentníchListů.cz působí zvláště obsazení postu ministra zahraničních věcí velkou nervozitu jak mezi částí českých diplomatů, tak na mnoha ambasádách sídlících v Praze. A nejde ani tak o zastoupení Ruska nebo Číny, jak by si někteří mohli myslet, ale o státy Česku politicky i geograficky bližší. Zhroutit jako domeček z karet by se mohla i úzká spolupráce v rámci Visegrádské skupiny. 

Důvodem značné nervozity je i věta z předvolebních prohlášení koalice SPOLU. „Obnovíme tradici havlovské diplomacie: budeme podporovat demokracii, lidská práva, občanskou společnost a předávání transformačního know-how (Ukrajina, Bělorusko, Kuba, Balkán, Gruzie…),” zaznělo už před volbami. Pod tím je možné si představit mnohé, ale v byznysových kruzích se začaly šířit obavy z konce pragmatické a pro české občany v důsledku výhodné ekonomické diplomacie a její nahrazení poučováním o lidských právech a podpory různých opozičních hnutí v řadě zemí světa, namísto obhajoby obchodních zájmů státu. Nervozitě českých byznysových kruhů se PL budou ještě podrobněji věnovat.

Budoucí pětikoalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, má na post ministra zahraničních věcí minimálně čtyři možné kandidáty. Od začátku se objevují jména Ondřeje Koláře z TOP 09, Jana Lipavského od Pirátů či Martina Dvořáka za STAN. 

Z tohoto trojlístku má zkušenosti z diplomacie pouze méně známý Dvořák. Bývalý primátor Hradce Králové působil naposled jako velvyslanec v Kuvajtu a dříve třeba na postu generálního konzula v New Yorku. Jde o člověka s životními zkušenostmi a zároveň jasným názorovým ukotvením. Dvořák v Černínském paláci by byl tvrdým a čistým reprezentantem politiky navázané na prezidenta Havla a důraz na lidská práva. Velmi pravděpodobně by patřil k těm, kteří by nastavili politiku proti Rusku, Číně i spolupráci v rámci V4.

Čtvrté jméno, z něhož by mohl být nový šéf diplomacie, patří zkušenému politikovi, europoslanci a místopředsedovi ODS Alexandru Vondrovi. Jeho jméno je ovšem skloňováno i v případě možného ministra pro evropské záležitosti. Členem vlády speciálně určeným pro tématiku EU by mohl být i lidovec Ondřej Benešík. Pokud tedy taková funkce vznikne.