Svůj příběh vypráví pro ParlamentníListy.cz, redakce jeho totožnost zná. Na jeho vlastní přání mu pro zachování anonymity říkejme třeba Karel. Karel samostatně obývá byt v domě s pečovatelskou službou, která za ním pravidelně dochází a stará se o nákupy, úklid a podobně. O očkování ho informovali pracovníci pečovatelské služby a přinesli dokument s informovaným souhlasem. „Já jsem původně očkovat nechtěl, ale pak jsem si to rozmyslel a podepsal jsem to. Říkal jsem si, že je to zbytečné, že se na to vykašlu, zatím jsem nikdy nic neměl. Přesvědčilo mě, že když bych chtěl jít někoho někam navštívit, tak bych musel mít negativní test. A když budu mít legitimaci o očkování, tak mám volnější pohyb,“ řekl redakci.

Se seniorem nikdo na zdravotní reakci po očkování nečekal

Text souhlasu s očkováním před podpisem četl a konzultoval se svojí lékařkou, která mu vakcínu doporučila. Po celou dobu od vypuknutí koronaviru netrpěl žádnými zdravotními problémy. Dodržoval opatření, vyhýbal se rizikovým místům, a vše bylo v pořádku. Karel však bere léky kvůli špatné srážlivosti krve, právě ta je však v souhlasu zmíněná jako jedno z rizik stejně jako alergie. „Věděl jsem, že je to riziko, ale podstoupil jsem ho. Doktorka mi řekla, abych se nechal očkovat,“ popisuje své rozhodnutí. Očkovat ho přišel lékař z tamní nemocnice a dvě zdravotní sestry. „Přišli ke mně do bytu, píchli mě a hned šli pryč. Jestli tu byli deset minut, to bylo všechno. Já jsem měl zrovna tričko, tak jsem se nemusel svlékat, nastavil jsem rameno, dali mi injekci, zůstal jsem sedět v klidu v křesle a nic se nedělo. Měli se mnou počkat, ale asi si říkali: Dědek to vydrží,“ uvedl k průběhu očkování. Takový přístup se však nelíbil nejen jeho dceři, ale celé rodině.

Ležel jsem v posteli, lapal po dechu a srdce mi vynechávalo

Druhý a třetí den se mu začala motat hlava, cítil se unavený a začal ho bolet místo vpichu, které nateklo. Čtvrtý a pátý den mu natekly nohy a začalo se mu špatně dýchat: „Koloběh organismu se mi obrátil. Všechno mi normálně fungovalo a najednou to všechno vypuklo. Otekly mi nohy, přestal jsem se odvodňovat a bylo to špatný. Blbě se mi dýchalo. Bylo to nepříjemné, najednou jsem nemohl chytit dech. Ležel jsem v posteli a úplně jsem lapal po dechu. Srdce mi jen tak nepravidelně zatlouklo a zase přestalo. Vynechávalo,“ vysvětlil Karel, jak se začal bát o život. Nakonec si zavolal záchrannou službu, která přijela. Lékař v nemocnici mu sdělil, že si pomoc zavolal na poslední chvíli a seniora dali pod kontrolu přístrojů a na kapačky.

Souvislost mezi očkováním a zdravotním stavem napadla Karla hned a hned ji také sdělil ošetřujícím lékařům. Ti bez dalšího zkoumání prohlásili časový sled vakcíny a selhání základních funkcí za náhodu: „Ptal jsem se, jestli to není injekcí a oni mi říkali, že je to náhoda, že to není po tom očkování. Absolutně ne, prý by mě to potkalo stejně. Jak to vědí, nevím.“ Je pravda, že podobné problémy měl se zdravím i dříve. Plíce se mu plnily vodou a špatně se mu dýchalo. Zda tedy souvislost existuje, nedokáže posoudit. Ani to, zda je kvůli těmto problémům pro očkování rizikový. „Jiný doktor mi řekl, že mi to taky nevysvětlí, že nikdo neví, jak vakcína vlastně působí,“ dodal.

„Buďto chcípnu, nebo ne.“

Vysvětlením lékařů si tedy být jistý nemůže, i přesto, že souvislost odmítají stejně, jako jeho ošetřující lékařka. Druhou dávku vakcíny proto vážně zvažuje. „Mám obavy, jestli mě ta druhá nesloží, ale risknu to. Jestli jsem přečkal tu první, tak doufám, že se když tak do nemocnice dostanu,“ řekl, ale jeho rodina už plánuje osobní dohled po druhé dávce vakcíny. Například trvalejší návštěvu u svého bratra, otce, dědečka i dvojnásobného pradědečka. „Někdo mi tvrdí, že druhá injekce je mírnější. Někdo říká, že je horší. Docela mám až strach, aby se mi nevrátilo, co mi bylo. Poradím se s doktorem, co můžu dělat? Buďto chcípnu, nebo ne,“ uvažuje důchodce nahlas, že druhou dávku vakcíny vlastními slovy riskne. Tu už měl mít v době vydání tohoto článku za sebou, pro nedostatek vakcín však byla další injekce odložena.