Pokud jste muž, je vám přes 55 let a žijete ve městě pod 100 tisíc obyvatel nebo obci, je prý velká pravděpodobnost, že se u vás objeví „konspirační myšlení“. Vychází to prý z výzkumu Masarykovy univerzity, který byl představen na nedávném zasedání vládní Rady pro národnostní menšiny, kde si podle zjištění naší redakce zástupci jednotlivých spolků vyslechli, jak se chovat a „nenaletět“ dezinformacím na internetu, a nejen tam.

„Boj proti dezinformacím ve vztahu k národnostním menšinám“. Tak zněl jeden z bodů zářijového jednání Rady vlády pro národnostní menšiny, která se zpravidla zabývá praktickými záležitostmi chodu různých sdružení, řeší společenský život menšinových organizací, kulturní akce, dotační tituly a s tím vším spjaté problémy. 

Místo toho ovšem reprezentanti těchto národnostních menšin, kteří dlouhodobě žijí a pracují v naší zemi, zažili „nalejvárnu“ o tom, jak nepodléhat konspiračnímu myšlení, jak si dávat pozor na „fake news“ a podobně. Někteří to brali s rezervou, jiným to vadilo. A to i z důvodu, že nezbyl čas na běžnou agendu.

Mezi členy této rady patří například slovenská národnostní menšina, stejně tak německá, ruská, polská, vietnamská, maďarská a mnohé další. Nejde o žádné imigranty, to v žádném případě. Jsou to lidé z nám blízkých zemí, kteří zde po generace žijí. Tolik spíše na vysvětlenou k tomu, jak je tato vládní rada složena.

O co přesně se na posledním zasedání jednalo? Na schůzi byly přizvány studentky z brněnské Masarykovy univerzity, které se prý zabývají výzkumem dezinformací, jejich šířením a způsobem boje proti nim. Členům vládní rady přednášely, jak mají s dezinformacemi bojovat. Zasedání rady řídila její místopředsedkyně a kromě toho i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Předseda rady a premiér Petr Fiala byl omluven.