Když sáhnu do své paměti, začínal jsem vést Agrární komoru ČR v roce 2005. Můj předchůdce, bouřlivák Václav Hlaváček, zasahoval povědomí českých občanů a strašil svědomí českých politiků. Dodnes si živě vzpomínám, jak na Těšnově museli po jedné jeho akci čistit fasádu Ministerstva zemědělství. Skončily na ní desítky vajíček rozzuřených demonstrantů. To bylo někdy v roce 2002 a tehdy ho znali novináři, politici, poslanci i občané. Po něm jsem byl v roce 2005 zvolen do čela této rozhodující nevládní organizace, která spolu s Hospodářskou komorou je ze zákona, já. Jako nový prezident komory jsem měl mnoho plánů, snů a představ, ale na druhé straně také obav.

Největší obava tehdy byla, aby Ukrajina, až nastartuje svoje zemědělství a začne pořádně obdělávat svoji nesmírně úrodnou půdu, černozem, k nám nezačala vyvážet obilí. Tehdy byl mír, Ukrajina se těžko živila sama, cirka 40 % úrodné půdy se neobdělávalo! Až nyní, po osmnácti letech k nám ukrajinské obilí dovážíme. Rozhodl o tom ministr zemědělství pan Nekula, ze zahraniční služební cesty z Filipín ho podpořil premiér Fiala. „Česká republika neplánuje jít ve šlépějích Polska, Slovenska a Maďarska a nezavede zákaz na dovoz obilí z Ukrajiny. V pondělí to oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL),“ se dočteme 17. 4. 2023 v 16 hod. na Novinkách. A aby snad nebylo pochyb, tak pan ministr Nekula pravil, cituji: „V průběhu víkendu jsem téma dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny řešil přímo s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským, ptal jsem se ho, jaká bude reakce Evropské komise na oznámený zákaz dovozu ze strany Polska a Maďarska. Jednoznačně mi potvrdil, že podobná jednostranná opatření jsou nepřijatelná“.

Obilí z Ukrajiny nepotřebujeme. Sami máme přebytek. Kvalitního!

Tolik na úvod mého zamyšlení a pojďme k faktům. Tak za prvé, obilí z Ukrajiny nepotřebujeme, máme svého dostatek. Je kvalitní, pěstované podle přísných eurostandardů a kontrolované ÚKZUZ. Nic takového u obilí z Ukrajiny garantováno není. S výjimkou názorů páně Prouzy (viceprezident Hospodářské komory ČR) a politiků plnících ideové zájmy a snad i zadání ze zahraničí, se odborníkům nesvázaných hmotnými zájmy a politickou autocenzurou, to je strachem ze zveřejnění svých odborných názorů, může o kvalitě a zdravotní bezpečnosti těchto dovozů z Ukrajiny jenom zdát.
Ale hlavně, naše země má přebytek obilí. Celková sklizeň v roce 2022 byla 8,1 milionu tun obilovin, z toho 0,7 mil. t kukuřice na zrno. Domácí spotřeba činí 4,9 milionu tun, zbytek – 3,2 milionu tun musíme vyvézt.

Za tohoto stavu ministr Nekula a premiér Fiala rozhodují o dovozu obilí z Ukrajiny. Z válčící země, která, jak píše 21. dubna na Seznamu ve svém článku Filip Harzer a snaží se vysvětlit proč mimo ČR ostatní spojenci Kyjeva zakazují ukrajinský dovoz. Cituji: „Zároveň se při jeho pěstování nemusí dodržovat předpisy stanovené EU. To například znamená v unii zakázaných pesticidů.“ K tomu dodávám pro představu čtenáře – například rtuťová mořidla osiva, rovněž pesticidy, před setím. No a takové látky, mykotoxiny, byly v ukrajinském obilí odhaleny v polovině dubna na Slovensku, stejně tak v Maďarsku.

Nebezpečné mykotoxiny. A jak to funguje u nás?

Co to jsou mykotoxiny a proč jsou tak nebezpečné, že s výjimkou ČR dovoz podezřelého obilí země unie jeho dovoz zakázaly? Tak jsou to jedovaté látky produkované určitými druhy hub, vyskytujících se v kontaminovaném obilí a krmných produktech. V klasech rostoucího obilí je plíseň a z ní, pokud zemědělec nezasáhne, následnou syntézou vznikne mykotoxin, který pokračuje v růstu při skladování tohoto obilí. A ten zásah zemědělce může být jediný, aplikace fungicidu proti plísni. Na poli vidíme postřikovač a za ním taková mlha do klasů. Samozřejmě za podmínek, které nelze u nás nesplnit. A také že je naši zemědělci plní důsledně, neboť v rámci zemí EU máme spotřebu účinné látky pesticidů na hektar za rok 1,89 kg, což je výrazně méně než kterákoliv ze zemí staré EU 15, kam jsme vstupovali! Ale jenom u nás je stav takový, že zemědělci dnes a denně čelí útokům médií a jaksi nevidno, že by měli zastání. Naopak, ministr zemědělství Zdeněk Nekula označil větší a velké podniky za agrobarony, ostentativně se s nimi nebaví, vychloubá se svými, omlouvám se, hloupými politickými postoji, které s odborností nemají nic společného v médiích. Podařilo se mu, premiérovi a dalším politikům vytvořit veřejné mínění proti svým živitelům a s jejich pomocí je schopen dokonce obětovat zdraví občanů, respektive nehledět na závažná a v jiných zemích prokázaná zdravotní rizika a tvrdit, že vše je v pořádku, pod kontrolou atd. Ano u něho, ministra zemědělství, který jedná s eurokomisařem, který připravuje návrhy vládě, který dodává tiskové zprávy médiím, všechno začíná.

Závažná zdravotní rizika. Vliv na játra, ledviny, plíce…

Zdravotní rizika, která jsou na rozdíl od všech ostatních zemí EU ignorována a vědomě ponechána v terénu, aby je podstoupili občané ČR, jsou velmi závažná. Mykotoxiny zasahují, respektive jejich cílovými orgány jsou játra, ledviny, plíce, endokrinní žlázy a buňky imunitního systému, mohou mít karcinogenní účinky. Mohou narušovat vývoj orgánu nebo jeho funkce během embryonálního vývoje, mohou mít vliv na tvorbu samičích hormonů, estrální cyklus. To všechno jsou údaje veřejně dostupné, pane ministře Nekulo, a rozhodně neobstojí vaše ujišťování, že všechno je v pořádku, vzorky z dováženého obilí bez problému a že vlastně to povolit musíte, aby naše republika neporušila pravidla volného obchodu, jak jste předjednal s komisařem pro zemědělství Wojciechowským. Přesněji, jak jste si chtěl o víkendu zajistit jedním telefonátem alibi.

Nemůže to být v pořádku. Je přece veřejně známé, že z Ukrajiny se začaly vyvážet zemědělské, potravinářské produkty hned po vypuknutí války. Dělo se tak přes hranice států sousedících s Ukrajinou, které spolu s dalšími zeměmi unie měly zajistit přepravu zejména pšenice a kukuřice po určených trasách do zemí Afriky. Samozřejmě tranzit bez cla a v Polsku tamní vláda zrušila DPH na základní potraviny, jako jsou pekárenské výrobky z mouky, chleba a rohlíky. Výsledek je, že část ukrajinské pšenice místo hladovějícím Afričanům skončila v Polsku u nenasytných překupníků, od nich šla do mlýnů, kde mouku z ní vyrobenou přimíchávali v poměru 1 : 2 až 1 : 3 – dělo se dlouhé měsíce a používalo se k tomu tzv. „technické obilí“, jež se na hranicích nekontroluje, neberou se z něho vzorky. Po vypuknutí skandálu, jehož výsledkem je s výjimkou ČR zákaz dovozu ukrajinského obilí do zemí EU, se podle polského tisku takto choval, podváděl každý druhý dovozce takového „technického obilí“. Jako takové není určené ke konzumaci do pekárenských výrobků, ale změnou dokladů se jím stalo. Samozřejmě obilí bez cla, dál zlevněné označením za technické a uvedené do pekárenských výrobků, které jakoby byly vyrobeny z drahého obilí polského nebo i českého či další země EU, jehož cenu určuje burza. Tak to musí být ráj pro celý řetězec dovozců, překupníků, který se nezastavil v Polsku. Tam to ale nebyl ráj pro ministra zemědělství Henryka Kowalczyka, který byl po mohutných demonstracích donucen podat demisi a dodnes to není ráj pro polské zemědělce a u nás to nebude ráj pro vás, pane ministře Nekulo. Obhajujete neobhajitelné a pracujete v tomto případě proti vlastní zemi a jejím občanům. Nic na tom nemění podpora premiéra Fialy a jeho politické krytí, respektive přiznání, že jsme v jiné situaci než ostatní země, které dovoz ukrajinské pšenice zakázaly, protože máme drahé potraviny a on to vyřeší. Poslední číslo ČSÚ říká, že v březnu zdražily v ČR potraviny téměř o jednu čtvrtinu. To znamená, že jsou i nadále tahounem inflace a situace se stává neřešitelnou.

Řešení? Vaše demise, pane ministře…

Z historie ale víme, že každá krize má řešení sestávající ze série jednotlivých kroků. Ve vašem případě tím krokem je vaše demise. Jak to probíhá v praxi si můžete projít případ Polska, kde na rozdíl od vás se tehdejší ministr zemědělství Henryk Kowalczyk s eurokomisařem, rovněž Polákem, ani neradil. Nemám v úmyslu vás urážet, pane ministře Nekulo, jak to děláte vy vůči výrobně rozhodující části producentů zemědělských komodit a potravin. Pro vás to jsou agrobaroni. Mám v úmyslu být nápomocen a iniciovat skutečné odborníky, abychom vytvořili povědomí o zemědělství, jeho zákonitostech a vazbě na přírodní zákony a na půdu, kterou naši otcové ctili a která je základem státnosti.

Jan Veleba
agrární publicista a člen Klubu 2019