Už v neděli někteří otevřeli sezení, a ve vnitroblocích se postávalo už pár dní před ohlášením uvolnění. Také se leželo na trávnících, a protože nebyl, kdo by kontroloval, pilo a válelo se ostošest. Jen ta zima trochu zchladila chutě milovníků pěnivého moku.

Jedni plno, druzí prázdno…

„Když se na ně koukám, tak jim závidím,“ konstatoval jeden z provozovatelů kavárničky, která měla pár míst na sezení na chodníku. Město Plzeň nyní zbavilo předzahrádky každoročních zvláštních plateb, a tak se jich za pár dní vyrojilo docela obstojně. Jenže – u hospod a restaurací se shromažďovaly chumly lidí, i když počasí nebylo zrovna příjemné. Kávičku si lidé raději dali jen s sebou… A tak řada provozovatelů cukrárniček i kavárniček lidi jen vyhlížela a mimoděk je přitahovala urputnými pohledy. Jenže povětšinou nic. Někdo si zkusil sednout, ale s chladným nebo dokonce mokrým zadkem raději odcházel pryč.

U kaváren. Foto: Václav Fiala

„Myslel jsem, že budou mít nějaké deky, plynové zářiče nebo alespoň podprdelníky,“ konstatoval starší muž, který okouněl u řady provozoven. „Tu nebývalou zimu a déšť asi podcenil ledaskdo,“ konstatoval pan Jaroslav, mávl rukou a šel nakonec po svých dál.

V centru Plzně. Foto: Václav Fiala

„Copak jsem pitomeček, abych si dělal testy a plival před každou hospodou?“ odpovídá na moji všetečnou otázku nadělaný třicátník Petr. „Stejně to vydrží hodinu dvě a pak mám flusat zase? Za sto padesát? To jim asi jeblo, ne?“ „Je to všechno koupený a prolezlý,“ chytl se tématu jako vějičky jeho kolega, mocně se opírajíc o stůl, takže ani nebylo vidět, kdo koho vlastně podporuje ve stání. „Budu si to zkoušet před holičstvím, před hospodou, před kinem, možná jen u veřejných záchodků to bude bez testu,“ konstatoval muž. „Jestli se tu objeví hygiena, poletí jak povětroň…“ „Ale vždyť se bojí, jsou strachy zes...í,“ konstatoval další návštěvník, choulící se zimou, ale statečně pijící jednu dvandu za druhou, jako by měl být konec světa.