„Ministerstvo školství je v komunikaci opožděné. Spíše nacházíme informace v médiích anebo si je předáváme po Facebooku. Je často rozdíl mezi tím, co říká ministr Plaga na tiskovkách, a tím, co do škol přichází ve zpožděných datových zprávách. S nástupem dětí do škol se většina sboroven změnila ve čtenářské kluby, aby učitelé množství dokumentů nastudovali a pak se podle toho zařídili,“ říká učitelka Markéta Illová. Měsíc od otevření základek mají kantoři stále plné ruce práce, aby „koronakrizové rozvolňování“ zvládali.

Sborovny jako čtenářské kluby

Základní škola Velké Opatovice se nachází na střední Moravě. Chodí do ní zhruba čtyři stovky žáků, které učí takřka čtyřicetičlenný pedagogický sbor. Právě do něj patří češtinářka Markéta Illová. „Na webu Ministerstva školství nenajdete nic. Nefunguje tam ani vyhledávač. Je pravda, že ministerstvo zřídilo ohledně koronakrize dva další informační weby, ale vše je velmi nepřehledné a z ředitelů kromě jejich běžné agendy aby se ještě stali odborníci na internetovou komunikaci. Datové zprávy totiž chodí pozdě. Často se tím zabývají o víkendech. Smekám před nimi,“ pokračuje dále v kritice.

„Bylo slíbeno, že všechny změny budou avizovány nejméně týden dopředu, ale skoro nikdy to tak nedopadlo. Přitom ředitel školy se musí řídit tím, co mu přijde do datové schránky,“ doplňuje Jana Karvaiová ze Základní školy Česká Skalice, z městečka, kde stojí Muzeum Boženy Němcové. Pět set školou povinných tam vzdělává přes třicet kantorů. Ministr Plaga osobně se prý vyjadřoval hlavně na Instagramu, ale ne všichni učitelé mají instagramové účty.

Testy jako chemické laboratoře

Ostatně špatného a opožděného přenosu informací ze strany ministerstva se týká i chaos s testy. „Byli jsme jako celá Morava velmi nepříjemně zaskočeni tím, že jsme dostali pro žáky úplně jiné testy, než které byly anoncovány. Paní ředitelka to zjistila až v momentě, kdy si je vyzvedla. Takže jsme vše museli znovu natrénovat, ale nakonec jsme to zvládli,“ podotýká Illová a dodává: „Testovací sady Singclean připomínají použitím laboratoře pro děti Malý chemik. Do zkumavky se nakape roztok, do něj se vnoří testovací štětička, kterou si dítě vytřelo nos, minutu se čeká, promíchá, roztok se nakape na destičku a měl by se objevit výsledek. Jenže fyziologického roztoku je málo a v každé sadě jen jeden stojánek na zkumavku. Takže se ze škol staly i výrobny improvizovaných stojánků. Někde si je vyrobili na 3D tiskárně, jinde použili kostičky z lega a my jsme nařezali plata od vajíček a udělali do nich dírky.“

Učitelka Karvaiová míní: „Podle nových informací by však 24. května měla do škol přijít další dodávka testů.“ V současnosti se na většině škol žáci testují jednou týdně a všichni už to prý většinou zvládají s bravurou.

Ušili dětem roušky ze záclon

„Rouška a testování jsou jedinou možností, jak mohou být děti ve škole. Jsme vzdělávací i výchovná instituce, takže musíme jít příkladem, a daná pravidla, ať si o nich každý myslí, co chce, musíme dodržovat. Naše děti se hodně těšily do školy, takže k tomu přistupují svědomitě,“ vysvětluje Jitka Nývltová Jirásková z malotřídní školy na východě Čech, kde mají padesát žáků ve třech třídách. Malotřídky měly prý režim bez rotací. „Děti se moc těšily. Proto nevidím smysl v rotacích na prvním stupni. Rozřachaní prvňáčci přijdou, otestujete je, do čtvrtka je krotíte, v pátek je máte v konsolidovaném stavu a oni pak na týden odejdou. Ostatně i mí deváťáci byli rádi, že jsou zase ve škole. Potřebovali se vidět, povykládat si. Děti doma opravdu ztratily část návyků. Třeba ranní vstávání některým dělá problém,“ doplňuje Illová.

Podle Karvaiové většina rodičů nařízení respektuje, ale jsou tací, co moc nadšení nejsou: „Někteří se to snažili obejít tím, že ušili dětem roušky ze záclon. Pár rodičů si nechalo děti doma, že je budou učit sami, ale to jsou rodiče spíše alternativního typu, kteří jsou proti rouškám, očkování či testování už ze zásady. Malá část z nich totiž vidí za koronakrizí celosvětové spiknutí kohosi.“

Když je horko, rozepněme si kabáty

Největším problémem byla hlavně logistika spojená se vším výše zmíněným včetně pohybu dětí po školách. Někde připomínala bez nadsázky československou komedii Kulový blesk, kterou režírovali Ladislav Smoljak a Zdeněk Podskalský. Právě z ní je úryvek naroubovatelný na současnou situaci. Knotek: „Já vám řeknu, já už jsem to málem vzdal.“ Radosta: „Víte, co řekl Napoleon, když se ocitl se svou pěchotou u Slavkova v nejprudší dělostřelecké palbě?... ‚Komu je horko, ať si rozepne kabát.‘“ Školní logistika už se nicméně pomalu, ale jistě dostává do zajetých kolejí.