Hned u vchodu zdraví sympatická dáma středních let každého, kdo vstoupí, a seznamuje lidi s tím, čím by mohli přispět do potravinové sbírky. Někdo ji zkušeně obejde, další se zajímají a berou si informační letáčky. V brněnské pobočce řetězce Kaufland darovali v sobotu lidé potraviny a drogerii pro děti z Klokánku. Ten funguje v Brně už šestnáct let. Jde o krizové zařízení pro ohrožené děti, které potřebují okamžitou pomoc. Nejvíc jim teď chybí: „maso, marmelády, clin na okna a toaletní papír.“

„Věnovali jsme toaletní papír, dětskou krupici, nějaké sladkosti a sirup. To, co měli napsané na letáčku,“ říká paní Alžběta z Brna, která pracuje v neziskové organizaci. „Vím, že je to pro dobrou věc,“ dodává. O tom, že se její dobročinnost nemine účinkem, je pevně přesvědčená.

Nákupy lidí i reakce na sbírku byly v sobotu různé, někdo se spokojil s nákupem PET lahví vody a k tomu přidal balík tabáku, sbírku nechával „jít kolem“, další nakupovali třeba jen po kusech pár piv a salám, dobrovolníků si ani nevšimli. Kdo šel na větší nákup, naložil základní věci vybrané ze slevových akcí. Během několika minut se ale vždycky našel někdo, kdo měl s Klokánkem slitování. 

Dobrovolníci měli nachystány krabice na darované potraviny hned u pokladen. Kdo chtěl zboží věnovat, nemusel je dlouho hledat. Každý z dobrovolníků si na sebe vzal zelenou zástěru s nápisem Potravinová sbírka a zájemci věděli hned, koho kontaktovat. Krabice se postupem času plnily.

Když z košíku vybíral zboží do tašky pár středních let, svěřil se pro ParlamentníListy.cz, že by tyto služby pro nejslabší měl hradit stát. Do sbírky manželé nepřispěli. „My už od všeho raději dáváme ruce pryč. Mám špatnou zkušenost,“ konstatoval muž středních let s tím, že už více času nemá a ani nechce nic vysvětlovat. Otočil se a redakce alespoň mohla zahlédnout na jeho zádech tašku s nápisem Za Babiše bylo líp. 

„Nemám, nedám. Nemám co darovat.“

„Sám nemám, tak jak ještě můžu pomáhat?“ ptal se už vztekle pan Zdeněk středních let, který se snažil vybrat peníze z bankomatu, evidentně marně. „Mě okradli! Tak těžko můžu něco darovat,“ dodal už dost naštvaně. Co bude dělat? Nevěděl. 

Mezitím procházeli dveřmi obchodního řetězce další a další lidé, děti zaujaly balonky z Klokánku. Táta v nestandardní mikině s nápisem ČSSR s dvěma malými dětmi s nimi chvíli u cedulí s informacemi u sbírky postával a pak jim řekl: „Pojďte, půjdeme jim něco koupit.“

Na jistotu šla přispět do sbírky paní Lenka z Brna. „Koupila jsem to, co ty děti potřebují, výživy, hrách, rýži, olej, mléko…“ vypočítávala, a když dávala dobrovolníkům jídlo, byla ho celá hromada. Na rozdíl od ostatních přispěla ve větším množství. „Celý nákup stál asi 1500 korun, ale podílíme se na tom společně se sestrou. Vždycky se připravíme a počítáme s potravinovou sbírkou každý rok,“ upřesnila. „Nám připadá normální pomoct, když my máme co jíst. Nám přijde pomáhat normální,“ dodala. Sama má 66 let a počítá se mezi seniory. A jak je možné, že senioři mají na rozdávání? „(Smích) Rozdáváme, protože chceme,“ smála se důchodkyně.

„To bylo zase pro Ukrajinu?“

Nad Klokánkem se většinou lidé slitovali, když jsme se však ptali v ulicích obecně na potravinovou sbírku, slyšeli jsme i toto: „Zase pro Ukrajinu? Jestli je to pro naše české lidi, tak je to v pořádku. Pokud se sbírá pro Ukrajinu, tak už ne,“ reagoval jasně pan Václav středních let. Jeho přítelkyně Jana už se rozpovídala na téma konkrétní sbírky. „Samozřejmě že by to měl řešit stát. Zvlášť když je to pro malá miminka. Hlavně je velmi špatně, když stát nefunguje a ti nejcitlivější a organizace, které se nimi pracují, mají málo peněz a musejí prosit o pomoc. Nedej bože na pomoc spoléhat! Jestli jde jen o nějakou výpomoc, tak v pořádku, ale jestli se na výtěžek sbírky musejí v Klokánku spoléhat? Pak je to špatně.“

„Mně už je to jedno… Tohle je můj názor!“

Ve finále došlo i na komunisty. „Ať už to bude v televizi nebo v novinách, mně je to úplně jedno! Můj názor: Všichni jsme kdysi nadávali na komunisty, všichni jsme byli zvonit, ale tohle, vážená paní, jsme nikdy nikdo neslyšeli. Tohle by si komunisti nedovolili, aby mezi lidmi vyhlašovali akce, aby jeden podpořil druhého, aby netrpěli hladem,“ už měl všech sbírek dost bývalý podnikatel Miloš Mazánek z Brna. 

Lidé ještě mohou přispět on-line

V letošním jarním kole Sbírky potravin, která se v sobotu uskutečnila v 1540 prodejnách, darovali Češi 438 tun potravin a drogistického zboží. „Je to o desítky tun více než na jaře před rokem, loni na podzim se však vybralo 520 tun zboží,“ psal server iDNES.cz. Sbírka ještě pokračuje v tomto týdnu v on-line obchodech.

Informace ke sbírce. Foto: Daniela Černá

„Sbírka potravin a darování potravin během celého roku obchodními řetězci patří mezi významné nestátní pilíře pomoci obyvatelům v obtížné životní situaci,“ píšou na stránkách www.sbirkapotravin.cz. Sbírka potravin je jednou z největších charitativních akcí v České republice a jsou do ní po celé zemi zapojeny tisíce lidí z řad dobrovolníků, zaměstnanců prodejen a neziskových organizací.
Ještě před zahájením organizátoři upozornili, že každá pomoc je vítaná. „Kvůli složité situaci způsobené inflací a zdražováním výrazně narostl počet lidí, kteří se ocitli v tíživé životní situaci,“ uvedli.

Obchodní řetězce. Ilustrační foto: Daniela Černá