V České republice rostou ceny mnohých potravin de facto z týdne na týden, v Rakousku tak rychlý nárůst očividně není. Od naší poslední návštěvy letos v březnu vzrostly ceny některých výrobků třeba jen o pár centů. Například dvěstěgramové rybičky v plechovce v různých omáčkách vyjdou dnes na 1,09 euro. V březnu to bylo 99 centů. Zdražení o deset centů, při kurzu 25 korun za euro, je o 2,50 koruny. Dnes tedy tento výrobek v Rakousku vyjde na necelých 28 korun. O padesát centů, tedy necelých třináct korun, se tady zvedla cena kilového balíku zrnkové kávy, která dnes tedy vyjde v přepočtu na necelých 140 korun. Podobná jako u nás je cena másla. Za to v Rakousku, pokud není v akci, zaplatíte 2,79 euro, tedy téměř 70 korun. Cena se samozřejmě také různí podle značky a kvality. Určitě se ale vyplatí nakoupit některé sýry. Takzvaný snídaňový sýr, 200gramová vanička, vyjde v přepočtu na zhruba 25 korun. A místní i turisté si ho pochvalují.

To, že se v České republice v poslední době zdražuje řada zboží rychleji než v Rakousku, potvrzuje i Sandra Grieger, kterou jsme potkali už při naší minulé návštěvě Freistadtu. Žije v jižních Čechách, pracuje v Rakousku. „Myslím, že ceny jsou tady pomalu stejné jako u nás. A možná v Čechách teď rostou rychleji,“ říká a připomíná, že v Rakousku jsou ale mnohem vyšší platy než u nás.
Inflace v Rakousku dosáhla necelých devíti procent, v ČR kolem 17 procent.

Narvaná parkoviště v ČR, prázdná v Rakousku

Zatímco v Čechách parkoviště i mnohé obchody stále, dá se říci, „praskají ve švech“, v Rakousku je situace očividně jiná. I kolem čtvrté hodiny odpoledne bylo na parkovišti před oblíbeným supermarketem jenom pár aut. Stejná situace byla i v obchodě. Pár lidí, v provozu jen jedna kasa.

„Opravdu pečlivě přemýšlíme o tom, co nakoupíme. Jdeme nakoupit skutečně jen když něco potřebujeme. Snažíme se neplýtvat. Ale to u nás zase taková novinka není. Vždycky jsme se snažili nakupovat tak, abychom jídlo nevyhazovali. Mám sestřenici v Německu a tam šetří ještě daleko víc. Dlouhodobě. Klidně si řekne třeba o osm deka šunky, protože ví, že to má k večeři tak akorát. A nikdo se tomu nediví,“ popisuje Eva Bauer, která se do Rakouska provdala krátce po revoluci.