Nesouhlasné až ostře odmítavé reakce vyvolala některá vyjádření profesora Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, která se týkala dopadu nemoci covid-19 na děti a potřebnosti jejich očkování proti ní. V rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že většina lidí si stále myslí, že covid-19 je jen jakési nachlazení, které u dětí není nebezpečné, ale to prý není pravda. Speciálně u malých dětí se objevuje multiorgánový zánětlivý syndrom, který je velmi nebezpečný. Může na dětech zanechat doživotní následky nebo na něj mohou zemřít. Proto považuje za pravděpodobné, že se smaže spodní věková hranice pro očkování. Ačkoliv u malých dětí je četnost nákazy mnohem menší než u dospělých, jejich očkování má svůj význam. Jde o zhruba milion lidí, a to je příliš velká skupina na to, aby zůstala nechráněná a zároveň byla rezervoárem pro další šíření viru.

Imunolog Jiří Šinkora poukazuje na to, že u dětí se v důsledku mnoha jiných, často jen banálních viróz, objevují v řádu promile případů postinfekční symptomy a někdy z toho někdo udělá syndrom. „Vůbec ještě nevíme, kolik autoimunit, poškození imunity a orgánů u dětí a nakonec i rakovin, které se někdy ani neprojeví v krátkém čase, vzniká u zlomku populace v důsledku virových infekcí. U nás zemřelo na COVID šest dětí a adolescentů ze dvou miliónů. Je proto nesmysl zatěžovat imunitní systém populace, která se nemůže bránit, očkováním proti tomu, co už skončilo jako běžná rýma. 113 lidí v nemocnicích, méně než 20 nových od pondělí minulého týdne,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jiří Šinkora.

Děti vakcínu nepotřebují, jejich očkování nedává smysl

Razantně odmítá i tvrzení o mnohem menší četnosti nákazy u malých dětí a o potřebnosti vakcinace dětí, neboť jinak by tato zhruba milionová skupina populace zůstala nechráněná a zároveň byla rezervoárem pro další šíření viru. „Tohle je absolutní nesmysl a lež, Hořejší poměrně často lže. Za prvé – četnost nákazy u dětí je stejná jako u dospělých, což bylo prověřeno testy u dětí nakažených rodičů. To, že se nákaza většinou neprojeví, je dáno jejich ‚dětským‘ imunitním systémem. Hořejší popírá svou vlastní knížku o imunologii, kterou opsal z kvalitních zdrojů. Děti jsou už – stejně jako dospělí – kolektivně promořené a žádnou vakcínu nepotřebují. Jejich očkování nedává ani epidemiologický smysl, protože virus je již pod kontrolou kolektivní imunity, a z hlediska imunologického je to hloupost. Očkovat imunního člověka relativně krátce po infekci by dříve nikoho nenapadlo,“ upozorňuje imunolog.

Pochopení nemá ani pro tvrzení, že nemoc covid-19 u dětí má tisíckrát větší rizika než očkování. „Tohle nemůže nikdo vědět. Neznáme dlouhodobé účinky těchto experimentálních vakcín v nouzovém použití. Hořejší za chvíli umře. Jako ateistovi je mu úplně jedno, co bude s očkovanými dětmi za 10 nebo 20 let. Chce se udržet v centru pozornosti, dokonce o to u médií žadoní, což vím od redaktorů. Hořejší je přestárlý imunolog, který ztratil kontakt ze světem, kterému patří budoucnost. Myslím, že je rozumné, posílat lidi do důchodu v 65 letech, a to i imunology. Fyzické a ani duševní síly už nejsou, co bývaly. Vůbec nechápu, jak může člověk, daleko za horizontem své duševní výkonnosti, dostávat tolik veřejnoprávního prostoru k ovlivňování veřejnosti. Je tedy fakt, že se všude vnucuje a já jenom odpovídám těm, kteří o to stojí a požádají. Prostoru mám čím dál méně, ale mně stačí Facebook a pár menších médií,“ přiznává Jiří Šinkora.

Neetické přenášení problému na nejmladší generaci

Zastání se svými názory nenašel profesor Václav Hořejší ani u imunoložky Zuzany Krátké. „Děti nejsou ohroženou skupinou a jsem proti jejich očkování do té doby, než budou ukončeny třetí fáze klinických studií. Očkování je vhodné u dětí, které mají systémové onemocnění, které by se proděláním covid-19 mohlo výrazně zhoršit. Stálá komise pro očkování (STIKO) v Německu nedávno očkování u dospívajících ve věku 12 až 17 let nedoporučila. Průběh onemocnění covid-19 je u dětí mírný, naopak v souvislosti s očkováním jsou děti a mladiství vystavení riziku závažných zdravotních komplikací,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zuzana Krátká s tím, že u mladistvých se nyní hovoří hlavně o perikarditidě a myokarditidě, které se vyskytují zejména u mladých mužů ve věku 16 až 30 let a ve frekvenci 1:3000-6000.