Velmi důrazně zkritizoval Evropskou unii hned první řečník z publika, expředseda ČMKOS a někdejší europoslanec Richard Falbr, kterému se pranic nezamlouvá, že porušování pravidel se v Evropské unii netrestá. Dle jeho názoru na takový přístup EU doplácí.  

„Zahraniční politika EU je katastrofální. Vzpomeňte si na tzv. středozemní iniciativu – jak budeme dávat arabským státům peníze a oni tam nastolí demokracii. Pak přišlo arabské jaro a podívejte se, jaký je výsledek,“ pokračoval Falbr v kritizování Evropské unie.

Naprosto katastrofální stav dle jeho názoru panuje i v Evropském parlamentu a v Evropské komisi. „Deset let jsem seděl v sociálním výboru Evropského parlamentu a neprosadili jsme vůbec nic,“ přiznal Falbr. Evropská komise je zase prý složená naprostou většinou z neschopných a nekompetentních lidí.

„Doba velikánů, kteří stáli v čele EU, je dávno pryč. Podívejte se na předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze – teď jsem si přečetl, že chce kandidovat proti Merkelové a omyli mě. To je prostě neuvěřitelné. Dělal knihovníka jako ten z Karlových Varů,“ uvedl Falbr, kterého rovněž zlobí „neuvěřitelné pokrytectví evropských politiků, které představují velké státy“.

„Vzpomeňte si, jak všichni kamarádili s Muammarem Kaddáfím. Tony Blair (někdejší britský premiér, pozn. red.) s ním spal ve stanu – doufám, že jenom spal, Sarkozy (francouzský exprezident, pozn. red.) Kaddáfímu sponzoroval volební kampaň, díky tomu ho teď odstřihli,“ nastínil někdejší šéf odborářů, kam míří poznámkou o pokrytectví evropských politiků. Blair totiž prý přiznal, že mu v únoru 2011 tehdejší libyjský vůdce Kaddáfí volal, aby ho varoval, že jestli rozbijí Sýrii (patrně měl spíše na mysli Libyii, pozn. red.), nastane příliv uprchlíků z Afriky. „A tahle banda pokrytců, která představuje nejsilnější státy Evropské unie, ji de facto řídí,“ čílil se Falbr.

Debatu Kavana, Kmoníčka a Bašty nad naším postavením ve světě naleznete ZDE

Krizi unijních elit považuje za problém i moderátor debaty – novinářský kmet Milan Syruček, který působí jako poradce v orgánech EU. Jako znalec unijního zákulisí tvrdí, že unijní elity jsou slabé. „Bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors má hlubokou pravdu v tom, že největším problémem EU je to, že nemá v čele politiky, kteří by měli nějakou vizi,“ říká Syruček.

Evropská unie dle něho postrádá politiky, jako byli francouzský prezident Charles de Gaulle či britský ministerský předseda Winston Churchill, kteří měli představu o tom, jak má vypadat Evropa na desítky let dopředu, neohlíželi se na volební období. Současná EU má dle Syručka pouze politiky, kteří nedokáží dohlédnout dál než za čtyřleté volební období.

Názor, že Evropa nemá lídry, zastává také Ivo Kaplan z Unie evropských federalistů, který podobně jako Falbr usedl do publika. Dle jeho názoru se ale nedá hovořit o tom, že chybějí lídři v evropských institucích. Evropě se prý spíše nedostávají lídři národních států, nějaké osobnosti, které jsou schopny zaujmout. Na jejich hledání bychom se dle Kaplana měli zaměřit.

„Nepatřím mezi čelné obdivovatele naše prezidenta, ale musím říct, že Zeman měl možná křišťálovou kouli nebo zdravý úsudek – v posledním půlroce se zachoval velmi strategicky,“ ocenil Kaplan prezidenta Zemana.

Normalizační proudy v EU

Do Evropské unie se zhurta pustil i bývalý český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta, a to v odpovědi na otázku bezpečnostního experta Jana Schneidera, který poukázal na to, že sociálnědemokratický europoslanec Jan Keller nedávno psal o tom, že se chystá zřízení „euro-agit-propag-komitetu“ proti ruské propagandě, ale v evropském měřítku. „Kde se takové normalizační proudy berou? Trochu mi to nejde na rozum, že celá Evropa na to jde?“ vyjádřil Schneider znepokojení.

Takové nápady cenzury Bašta považuje za přímý důsledek deficitu demokracie ve strukturách Evropské unie, kterou navíc řídí druhořadí politici. „Evropská komise připomíná daleko více politbyro ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, než cokoliv jiného. Jenom se tam lidi nedostali do vedoucích pozic tak jako kdysi – neprostříleli se tam jako za Stalina, nebo nepropili jako za Brežněva.  Ale byli tak nepohodlní doma, že je bylo třeba uklidit. Podle toho pak vypadá rozhodování,“ myslí si Bašta.

Tristní obsazení Evropské komise společně s nulovou kontrolou ze strany Evropského parlamentu, který nemá ani zákonodárnou iniciativu, pak vedou dle exvelvyslance k tomu, že komisaři „mohou mít nedemokratické nápady“.  „A nejhorší je, že jim to může projít,“ podivuje se Bašta.  

Německo jako vyrovnávač

Na situaci v Evropské unii a zvláště na postavení Německa se zaměřil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, když odpovídal na jeden z posluchačských dotazů.

Uvedl, že z pohledu jeho analýzy nejsme svědky boje mezi zeměmi Visegrádské čtyřky a Německem. Zápas se prý spíše odehrává mezi střední Evropou a jižním křídlem EU, které je dle Kmoníčka v tuto chvíli v podstatně horší situaci, než jsme my a má jakousi „podivnou“ snahu vyřešit své problémy tím, že je nahrne do Bruselu.

Krásně se to prý ukazuje na otázce migrace. „Skoro všichni z jižního křídla EU by migrační politiku převedli do Bruselu celou, aby tam nemuseli dělat žádná národní rozhodnutí,“ všiml si hradní diplomat. Proč? Protože jsou kritizováni za rozhodnutí, která již udělali a tuší, že by mohli být pranýřováni i za rozhodnutí, která by se do budoucna chystali udělat. „Tak ať je radši celá dělá Brusel a řecký imigrační eurokomisař Avramopoulos,“ myslí si prý.

Oproti tomu Visegrád se dle Kmoníčka snaží udržet si národní kompetence silných národních států v jednotlivých problematikách, kde si myslí, že sami sebe znají více, než nějaký příslušný „euroministr“ nebo de facto komisař.

Role Německa mezi těmito dvěma křídly v EU spočívá dle hradního diplomata v tom, že se snaží udržet rovnováhu v Evropské unii tak, aby EU neběžela v koloběhu dalších a dalších brexitů, k nimž by se přidávaly další státy. „Němci se, dle mého, snaží v tuto chvíli najít kompromis mezi tím, co tvrdí Visegrád a co jižní křídlo EU. Alespoň to bylo do velké míry podstatou poslední návštěvy Angely Merkelové v Praze, kdy se tyhle dvě věci snažila lepit dohromady,“ podotkl Kmoníček.