Několik cestujících se ozvalo serveru ParlamentníListy.cz s tím, že v pětatřicetistupňovém vedru se kvůli neschopnosti dvou lidí domluvit museli pomalu vařit v rozpáleném rychlíku skoro půl hodiny pár kilometrů před nádražím. Za vším je zřejmě chyba komunikace dvou firem - Českých drah (ČD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), respektive dvou, tří lidí.

Nechali je v rozpáleném vlaku desítky minut

„Zůstali jsme odpoledne trčet asi šest kilometrů před nádražím v Táboře, na konci Chotovin. Nikdo nevěděl proč. Slunce pražilo, lidi se ovívali, sotva dýchali. Plný rychlík lidí. Po deseti minutách přišla průvodčí a všem řekla, že vlak pojede nejdříve za deset minut, někdo v části Čekanice urazil návěstidlo a vlak nemůže pokračovat, protože strojvůdce s dispečerem se nemohou jinak domluvit. To jsme si s manželem už ťukali na čelo a řekli druhé průvodčí, že snad mají mobily. A ona řekla: 'Víte paní, ale na ČD a SŽDC to takhle moc nefunguje, to byste koukala, jaké složitosti my tu máme a musíme trpět…',“ svěřila se žena staršího věku s manželem.

Stejnou zkušenost měl pan Ladislav, který s těhotnou manželkou a dvěma malými dětmi cestoval z Prahy domů do Tábora. „Zoufalství, šlendrián, bordel, zmatky, neschopnost. České dráhy bych nechal vyházet. Přeci se musí umět domluvit. My chápali, že vlak bez návěstidla jet nemůže, mohl by se srazit s jiným, ale nechápal jsem, proč trvá 25 minut, než se domluví strojvedoucí s dispečinkem. Navíc v tu chvíli se z druhé strany, od Tábora, přiřítil rychlík na Prahu. Tudíž trať musela být volná a bezpečná. Takže, abych tu doslova schizofrenní situaci shrnul – náš vlak musel trčet skoro půl hodiny na rozpálené výhni a nemohl šest kilometrů dojet na nádraží, ale rychlík od Tábora mohl být na Prahu puštěn,“ rozčiloval se logicky muž středního věku.