„Cvrčci jsou opravdu dobrý. Červy teď nemáme!“ Tak to mi neřekli na trhu kdesi v Indonésii, ale ve vlaku Českých drah do Trutnova. V minibaru nabízejí sáčky se sušeným hmyzem a nutno dodat, jsou to nejdražší pochutiny v nabídce.

Více než 190 cvrčků

Stevard, co projížděl s minibarem vlakem, byl velmi ochotný. Dokonce mi pro cvrčky, protože je zrovna neměl ve vozíku, zajel i do kupé, kde má zamčené zásoby. „Myslím si, že křupaví cvrčci jsou lepší, než červíci. Ale určitě jsou lepší než nějaký brambůrky, z kterých kape tuk,“ vychválil zboží. V nabídce jsou oba druhy hmyzu za 115 korun. Dostal jsem křupavé cvrčky s chilli a limetkou, přičemž na pytlíku firmy Grig – anglicky cvrček – je napsáno, že obsahuje více než 190 cvrčků a „není maso jako maso“.

Nevím, nepočítal jsem je, ale sušeným hmyzem jsem podělil další zájemce ve vlaku a ještě zbylo. Měl jsem pak sice mírný průjem, ale to bych v dnešních parnech, kdy mi obsah žaludku skoro pořád kvasí, nevyčítal chudákům cvrčkům. Ostatní z vlaku snad byli v pořádku. Na obalu se totiž také píše, že konzumace cvrččího prášku může u lidí alergických na měkkýše, korýše a roztoče vyvolat alergickou reakci.

„Jelikož cvrčci nemají nervová zakončení, jejich usmrcení chladem je naprosto humánní,“ vysvětlil ředitel brněnské firmy Grig Adam Dostál před dvěma lety iDNES.cz. „Receptury jsme vyvíjeli ve spojení s Mendelovou univerzitou. Pravé podnikání začalo ale až za covidu a zájem od té doby roste. Teď už nabízíme nejrůznější výrobky, od upražených moučných červíků, přes sušené cvrčky a kobylky až po proteinové tyčinky z hmyzu,“ dodal loni pro Deník.cz. Z nabídky jeho firmy si můžete udělat úplný „hmyzí mejdan“. Nabízejí čokoládu, Tequilu s opilými červíky, pomazánku anebo boloňskou omáčku.

Je to zatím neznámá

„V tomhle si nejsem jistý. Ještě totiž nemáme ‚velká data‘. Nevíme, jak se to bude produkovat, jak to bude zatěžovat okolní prostředí, jakým způsobem se bude hmyz vyživovat, jestli při pěstování nebudou potřeba léky jako u hromadné živočišné výroby, a tak dále. Až tyto otázky někdo zodpoví a řekne, hele v tomhle množství je to únosné, ale v tomhle už ne, tak dobrý. Upřímně řečeno, budu se tomu osobně zatím vyhýbat. Prostě nevím,“ sdělil k tématu známý výživový poradce Petr Havlíček, který radil například vícebojaři Tomáši Dvořákovi anebo běžkyni na lyžích Kateřině Neumannové.

„O riziku alergií v případě vyšší konzumace hmyzu se hovoří, to už na stole je! Je to vždy o množství. Ale nemyslím si, že by to mohlo nahradit veškerou konzumaci živočišných produktů. Někteří mají pocit, že by to tak jednou mohlo být, ale podle mě je to chiméra,“ doplnil.

Hmyz na talíři

Evropská unie na začátku roku přidala na seznam schválených potravin dva další druhy hmyzu. Podle unijního nařízení se smějí požívat mražení, sušení nebo na prášek semletí cvrčci domácí (Acheta domesticus) a stejně zpracované larvy potemníka stájového (Alphitobius diaperinus). Ostatně podobná pravidla existují pro sarančata stěhovavá nebo larvy moučného brouka. Další žádosti o připuštění dalších druhů na seznam jsou v procesu.

Hmyz na talíři má jako perfektní zdroj proteinu rostoucí skupinu zastánců, ale konzervativních hlasů je také slyšet dost a dost. Na stránkách Poraďte.cz jsou i takovéto komentáře: „Ne, nehodlám to jíst. Nejím zvířátka, co se nedají vykuchat. A vím, jaké zažívací problémy měla moje kočka z jednoho chrousta. Už takhle vařím ze základních surovin, tak holt budu koukat ještě pečlivěji na složení. Ať si kobylky jedí v těch zemích, kde se lidé jako kobylky množí.“

Další diskutér oponuje: „Dej pokoj. Chrobáky normálně jíš, ani o tem nevíš. Po nocích sníš, tak v průměru tři pavouky za rok, nemluvě o červech v jablcích.“ A jeden komentátor dodává: „Co oči nevidí, nad tím se žaludek neobrací...“