Jak již informovala světová média, společnost Gazprom v dopisu datovaném 14. července oznámila, že minimálně jednomu zákazníkovi nemůže dodat plyn kvůli zásahu „vyšší moci“, tedy kvůli okolnostem, které nemohou ovlivnit. Dle CNBC se jedná o dodávky skrz plynovod Nord Stream 1, který v současné době prochází údržbou, ale panují obavy, že se „údržba“ protáhne, aby Evropa skutečně pocítila nedostatek plynu.

Jaké budou následky? To popsal například Fatih Birol, šéf Mezinárodní agentury pro energii. Podotkl, že před nespolehlivostí ruských dodávek varovali ještě před začátkem invaze. Další měsíce prý budou kritické, Birol se již setkal se zástupci zemí G7 a předsedkyní Evropské komise i eurokomisaři. „Ponoukal jsem je, aby teď udělali vše, co je v jejich silách, aby se připravili na dlouhou a tvrdou zimu,“ uvedl Birol. Evropští lídři jsou prý proaktivní, což je dobré.

Šéf IEA nabízí několik scénářů. Pokud by byla 21. července dodávka plynu obnovena, ale Putin ukončil zásobování na začátku topné sezóny, tedy 1. října, tak by země EU musely mít zásobníky plné na 90 %, aby vydržely až do března a už od ledna by hrozily výpadky dodávek.

Předpokládaná úroveň zásobníků plynu, pokud Rusko utne plyn v říjnu
Zdroj: IEA

Aby mohlo dojít k takovému naplnění zásobníků, je dle Birola potřeba začít šetřit už teď. Některá úsporná opatření jsou zavedena už teď, ale ta prý nejsou dostatečná, celkem je dle analýzy IEA nutné uspořit 12 miliard kubických metrů. Pro zajímavost, to je obsah 130 tankerů plných zkapalněného plynu a je to přibližně o čtvrtinu více, než činila spotřeba České republiky za rok 2021 (9,43 mld. m³).

Birol také konstatuje, že diverzifikace zdrojů stačit nebude a že Norsko a Ázerbájdžán nemohou pokrýt výpadek ruského plynu, ani zdroje v severní Africe, ani domácí produkce, ani pokud se navýší dovoz zkapalněného plynu.

Šéf IEA navrhuje vytvořit aukční systém, který by firmy pobízel ke snižování spotřeby plynu. Dále by minimalizoval používání plynu při výrobě energie a nahradil by ho pálením uhlí, topného oleje a samozřejmě obnovitelnými zdroji a také jadernými. Dodavatelé elektřiny a plynu by prý také měli více spolupracovat, aby se vyhnuli výkyvům v poptávce. Birol také navrhuje, aby domácnosti snížily spotřebu elektřiny. Toho by se mělo docílit nastavením „chladicích standardů a kontrol“. Příkladem by prý měly jít státní instituce a na obyvatelstvo by se měla použít informační kampaň, aby změnilo své návyky. Šéf IEA také navrhuje sjednocení nouzových plánů napříč Evropou a také ve státech samotných.