Podle rektora Jaroslava Millera má problematika migrace tři dimenze – jednak je to problém migrace jako takové, jednak jde o to, jak se máme chovat k běžencům, a třetí, co migrace dělá s českou společností. Miller uvedl, že pokud vynecháme etiku a srdce, je jedním z hledisek bezpečnost, zároveň ale migrace může znamenat výzvu a možná i pozitivní ekonomický a demografický potenciál. „Debata by se podle mne mohla odehrávat na této pragmatické rovině. Evropa čelí bezprecedentní migrační vlně, která se v budoucnosti může ještě zvětšit, a to bude pro Evropu znamenat vyšší náklady. Na druhou stranu Evropa stárne a vymírá, sám jsem tzv. Husákovo dítě, ročník 1971. Tehdy se rodilo sto tisíc dětí ročně, ale až půjdu do důchodu, budou nás živit ti, co se narodili v 90. letech, tedy nejslabší ročníky. Tento problém nás prostě dostihne. Jedinou útěchou je to, že ta past sklapne za patnáct dvacet let,“ řekl Jaroslav Miller, podle nějž lze problém migrace pojímat z mnoha stran a nedívat se jen na sociální náklady. „V České republice ale postrádám racionální debatu na toto téma, a to od vlády až po Facebook,“ konstatoval rektor olomoucké univerzity.

Antropolog Topinka: Chce se mi říct: Konečně!

Daniel Topinka se stejně jako rektor Miller generačně přihlásil k Husákovým dětem a k tématu imigrace pak řekl: „Chce se mi říct: Konečně! Já totiž deset let studentům vysvětluji, že migrace je velké téma a že se divím, že je česká populace jako takové nepřijímá. Ale dnes tady najednou sedí lidé, které téma zajímá a chtějí o něm diskutovat. Z toho mám radost. Na druhou stranu nemám radost z toho, jak ta debata probíhá. Příliš rychle jsme do tohoto tématu sklouzli politickou optikou. Mě jako sociologa a antropologa zajímá, jaké je to téma. Pro mě migrace znamená práci, a to práci zábavnou.“

Plukovník Jiří Musil řekl, že je mu líto, že se po pětadvaceti letech v Evropě opět budují zdi a ploty, aby byla zajištěna bezpečnost. Bezpečnostní prvky podle něj měly být uplatněny mnohem dříve a jinde než na maďarsko-srbské nebo maďarsko-chorvatské hranici. „Mrzí mě, že stavíme kvůli bezpečnosti ploty, nicméně dnes nehodnotím, zda je to dobře nebo ne, to ukáže čas,“ řekl Jiří Musil. Tereza Malochová uvedla, že vychází ze zkušeností pracovnice organizace věnující se uprchlíkům a z každodenního kontaktu s nimi, migrace podle ní byla, je a bude a sama ji vnímá jako přirozený proces, v české společnosti je ale velký strach a vyvolává to mnoho otázek.

Univerzita chce chránit cizince

Yacup Kilic debatu převedl na aktuální téma napadání cizinců z rasových důvodů, k němuž nedávno v Olomouci došlo. Řekl, že sám zažil slovní i fyzické napadení kvůli barvě kůže a že se takové případy stávají stále častěji. Rektor Miller pak konstatoval, že je to pro univerzitu momentálně největší hrozba. „Česká věda závisí na zahraničních vědcích a na zahraničních studentech, bez nich bychom vědecky spadli o několik pater níž a naše medicína by se bez nich neobešla vůbec. Proto mě trápí, že zahraniční studenti jsou v Olomouci vystaveni takovým útokům, nikdy jsem si nemyslel, že budu stát před něčím takovým. Budeme jednat s městskou policií o tom, zda by bylo možné otevřít její pobočku na neředínských kolejích, kde je největší počet zahraničních studentů. Pokud to možné nebude, budeme uvažovat o zřízení ostrahy,“ řekl k problému napadání studentů Jaroslav Miller.

Obavy jsou přirozenou reakcí společnosti

Debata pak směřovala k obecnému tématu nálad ve společnosti. Daniel Topinka uvedl, že není potřeba velkých výzkumů, stačí, když otevře noviny a pozná, jaká atmosféra je. „Čísla ukazují, že migrace se dostala jako téma do centra pozornosti a spolupůsobí v tom více faktorů,“ řekl sociální antropolog Topinka, podle nějž je paradoxní, že před deseti lety se besed o migraci účastnilo jen několik lidí a nikoho téma nezajímalo, a přitom tehdy byl počet migrantů patnáctkrát větší než dnes. „Společnost si hledá téma, politika si hledá témata a lidé začínají zjišťovat, že žijeme v globalizovaném světě. Když u nás migrantů přibývalo, celou dobu jsem si říkal, kdy to praskne. Dnes k tomu došlo a mně je jen divné, že to začalo tak pozdě,“ řekl Daniel Topinka. Naše populace se podle něj historicky během dvacátého století výrazně homogenizovala, ale po roce 1989 se trend obrátil a je přirozené, že na to společnost reaguje. „Rozumím tomu, že se objevují obavy. Nečetl bych ale migraci jen přes bezpečnostní rizika, ale díval jako na něco, co je běžné. Nikdo dnes neproblematizuje českou populaci v Chicagu v minulém století, které tehdy bylo třetím největším českým městem,“ řekl Daniel Topinka. Na dotaz, jestli jde v Česku o obecné obavy z cizinců, uvedl, že to neplatí všeobecně a například u Vietnamců funguje stereotyp pracovitých lidí, kteří sice občas pěstují marihuanu, ale to je vlastně v rámci zemědělského ducha - a marihuana je tolerovaná a Vietnamci nám nevadí. Když se řekne muslim, je to automaticky terorista a množí se případy jejich verbálního napadání, někdy strhne někdo ženě šátek apod. Ani to ale podle Topinky není důvod dělat velké závěry o tom, jaká česká populace je.

Rektor Miller: Měl by přijít Marshallův plán pro Blízký východ

V diskuzi s publikem došlo na otázku řešení současné migrační krize. Rektor Miller řekl, že je problém potřeba rozdělit jednak na příčiny současné situace, jednak na budoucnost. „Pokud jde o současnost, dovedu si představit nějakou obdobu Marshallova plánu. Válka v Sýrii skončí a celý region od Libye po Afghánistán bude třeba stabilizovat. Bohaté státy ve vlastním zájmu mohou přijít s nějakou formou takové pomoci. Pokud jde ale o budoucnost, nevíme, jestli migrace bude eskalovat. Nyní lidé migrují kvůli válce, ale už dlouho se mluví i o tom, že to jsou oblasti, které budou mít problém s vodou. Takže zatímco dnes čelí Evropa stovkám tisíc lidí, může se stát, že za dvacet let to budou miliony,“ řekl Jaroslav Miller.